Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nizozemka ukradla knihu mé matky, tvrdí syn vězeňkyně z Terezína

  18:02aktualizováno  18:02
V Nizozemsku je kniha Nemám žádné jméno populární podobně jako Deník Anny Frankové. O jejím původu však panují spory. Podle Evžena Hilara sugestivně líčené zážitky z Terezína napsala jeho matka, Češka Dagmar Hilarová. K autorství se ale hlásí i nizozemská spisovatelka Miep Diekmannová.

Evžen Hilar knihu své matky Nemám žádné jméno nejprve vydal vlastním nákladem. | foto: Jan Jiřička, iDNES.cz

Hilar považuje počínání Nizozemky za "lstivou loupež". Své tvrzení opírá především o matčin rukopis, který mu zanechala před svou smrtí v roce 1996. 

Evžen Hilar vydal knihu Nemám žádné jméno, kterou podle něj napsala jeho matka, vlastním nákladem.

Evžen Hilar vydal knihu vlastním nákladem

Kniha vyšla nejdříve v nizozemštině. Hilar srovnal její německý překlad s matčiným rukopisem psaným v češtině. "Naprosto se shoduje," argumentuje. 

Diekmannová však opakovaně uvádí, že autorkou většiny knihy je ona. Pouze se prý inspirovala vyprávěním a zápisky Hilarové. Podle jejího syna však spisovatelka své výroky nepodložila jediným důkazem.

Dvě spisovatelky

  • Dagmar Hilarová

Narodila se v roce 1928. Působila jako novinářka a spisovatelka. Publikovala přibližně 60 knih. Psala publikace pro děti, poezii, povídky i aforismy. Zemřela v roce 1996.

  • Miep Diekmannová

Narodila se v roce 1925. V Nizozemsku patří k nejuznávanějším autorům knih pro děti a mládež, napsala jich zhruba 80.

Zdroj: Wikipedie

"Máma z toho byla nešťastná, trápilo jí to. Jsem hluboce přesvědčený, že jí to ukouslo kus života," uvádí k autorskému sporu Hilar.

Miep si to nepřivlastňuje, tvrdí překladatelka

Kniha čerpá z deníku, který si Hilarová, po matce Židovka, vedla v terezínském ghettu v letech 1943 až 1945. Popisují se v ní zážitky dospívající dívky.

Příběh se dočkal vydání až o několik desítek let později. V 70. letech vyprávění Hilarové zaujme Diekmannovou a obě autorky se dohodnou na jeho publikaci. Kniha vychází v Nizozemsku v roce 1980 a stává se velmi populární. Získává i několik mezinárodních cen. "Vycházelo to jako na běžícím pásu. Stala se z toho i doporučená četba ve škole," popisuje Olga Krijtová, která knihu přeložila z češtiny do nizozemštiny. 

Hilarová, s kterou se překladatelka přátelila, byla prý zprvu vděčná, že kniha vůbec mohla vyjít. "Pak ale odjela do Holandska přebírat cenu, přijela rozhořčená a zklamaná, že nebyla dost oceněná," vybavuje si Krijtová. Česká spisovatelka namítala, že nevěděla, že Diekmannová bude uvedená jako spoluautorka. S pomocí právníka se to marně pokoušela změnit.

Krijtová souhlasí, že hlavní autorkou příběhu je Hilarová. Podíl Diekmannové podle ní spočíval především v úpravě textu, aby byl čtivější. 

"Miep je zkušená autorka, ona to vyšperkovala. Nikdy si to ale nepřivlastňovala. Holandské a české vydání se shoduje, místy se ale velmi liší," říká překladatelka, která má i s nizozemskou spisovatelkou přátelské vztahy a dodnes si například telefonují. 

Evžen Hilar vydal knihu Nemám žádné jméno, kterou podle něj napsala jeho matka, vlastním nákladem.
Evžen Hilar vydal knihu Nemám žádné jméno, kterou podle něj napsala jeho matka, vlastním nákladem.

Srovnání stejné pasáže z českého vydání a z německého překladu nizozemského vydání

Spor ji mrzí. "Chápu, že syn hájí svou maminku. Začalo to ale být nechutné," reaguje na Hilarovy četné expresivní výroky uvedené na internetových stránkách, na nichž informuje o svém sporu.

S případem nepohnul PEN klub ani Obec spisovatelů

Hilar se stejně jako matka rozhodl věc řešit soudní cestou. "Je to plagiátorství, proto jsem podal trestní oznámení. Státní zastupitelství se ale v roce 2009 vyjádřilo, že to řešit nebude a odkázalo mě na občansko-právní spor. Ten ale trvá léta, navíc na to nemám peníze," tvrdí. 

Hilar také uvádí, že smlouva podepsaná na konci 70. let mluvila o jednom vydání a jednom dotisku, a že z dalších vydání jeho rodina nedostala honorář. To ale Krijtová odmítá. "Všechno se dělilo fifty fifty a týkalo se to všech vydání," oponuje. 

Syn rovněž upozorňuje, že v novějších vydáních už jméno jeho matky zcela schází. Z nizozemských webových stránek je však patrné, že na obálce jsou zmíněné obě ženy.

Na přání své matky se ucházel o pomoc u Obce spisovatelů. Neúspěšně. Nepochodil ani u PEN klubu. "Asi před dvěma lety jsme se tím zabývali, ale zjistili jsme, že to z naší strany není řešitelné. Zkoušeli jsme to i přes mezinárodní PEN klub, autorství ale nešlo prokázat," říká tajemnice české pobočky Libuše Ludvíková.

Hilar vydal věrnou kopii rukopisu své matky, včetně jejích oprav a poznámek, v nákladu sto kusů. Posléze se měla kniha dočkat před loňskými Vánocemi i regulérního vydání, nakonec ale z tohoto záměru sešlo.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

Běžte jinam, slyší často Romové ve školách. Segregace je stále problém

Konference Společně ve škole (další kroky ve vzdělávání Romů v České...

Vaše dítě tady nechceme, naznačují často ředitelé škol romským rodičům. Bojí se, že pokud jejich děti přijmou, ostatní...

VIDEO: Jak se „estébáci“ domlouvali během demonstrací 17. listopadu 1989

Kordon VB zablokoval dav na Národní třídě, z druhé strany na něj tlačily...

Během událostí 17. listopadu 1989 sehráli významnou roli příslušníci Státní bezpečnosti (StB). Na archivních záběrech...

Tisíce lidí si připomněly 17. listopad, nejvíce akcí bylo v Praze

Oslavy 17. listopadu v Praze - Národní třída (17. listopad 2017)

Česko si v pátek připomnělo památku Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Tisícovky lidí a...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.