"Ještě v padesátých letech hnízdili tetřívci na devadesáti procentech území České republiky, nyní obývají necelou desetinu původních lokalit," řekl Vladimír Bejček z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Podle něj se jejich počet odhaduje na dva tisíce; žijí převážně v pohraničních lesích.
Úspěchy umělého odchovu jsou však mizivé. "Máme zkušenosti, že do čtrnácti dnů po vypuštění do přírody jich dvacet procent zlikvidují predátoři," podotkl. Těmi jsou lišky, kuny, ale také krkavci, jezevci, či jestřáb lesní. Stávají se ale i kořistí pytláků.
V Česku jsou tři povolené líhně, a to na Jesenicku, Kladensku a šlechtitelský chov Hříště na Havlíčkobrodsku. Ten zásobuje vlastní oboru Volský žlab na Přibyslavsku, Rozsochatec a Ransko na Havlíčkobrodsku a také Kameničky na Chrudimsku.
"Ministerstvo zemědělství loni dotovalo vypuštění pětasedmdesáti tetřívků, letos byly podány žádosti na osmašedesát kusů," řekl Václav Hronek z odboru lesnické politiky ministerstva zemědělství. Příjemci dotace - vlastníci honiteb - se budou starat o jejich přikrmování, ochranu stanoviště a monitorování zahnízdění.
Námluvy tetřívků probíhají na přelomu března a dubna, poté slepička klade čtyři až deset vajec. Každý z vypuštěných tetřívků má značku na křídle a někteří i vysílačku.
