O jazykově zvláštní komunitě píše britská BBC.
Náčelník kmene v pestrobarevném tradičním oděvu s červenou pokrývkou hlavy Oliver Ibang přivolal své dvě děti, které se chtěly podělit o rozdíly ve svém jazyce. „Řekněte nám, co je tohle,“ řekl náčelník a ukázal na jamy (hlízy, které se v Africe hojně konzumují). „To je Irui,“ odpověděla bez zaváhání jeho malá dcera. V jazyce mužů však místní obyvatelé jamy nazývají „itong“.
Nejsme géniové, říká muž, který umí 13 řečí. Každé dva roky přidá další |
Kromě tohoto příkladu existuje ještě mnoho dalších; muži a ženy mají jiný výraz pro psa ( muži:abu, ženy:okwakwe), strom (kitchi/ okweng), vodu (bamuie/amu), hrnek (nko/ogbala), oblečení (nki/ariga), keř (bibian/déyir) či kozu (ibue/obi). Rozdílnost jazyků přitom označují za „dar od Boha“.
Není jasné, kolik odlišných slov ve dvou jazycích existuje, a nelze říci, že se rozdílnost odvíjí od například typicky ženských či mužských funkcí v rámci kmene.
„Jde téměř o dvě odlišné slovní zásoby,“ uvádí antropoložka Chi Chi Undieová, která komunitu dlouhodobě studuje. Podle ní mnoho slov muži a ženy sdílejí, v jiných případech však používají naprosto odlišná slova, která „znějí úplně jinak a nejsou v nich stejná písmena“.
Muži a ženy si navzdory rozdílům rozumějí
Navzdory rozdílům si však muži a ženy rozumějí. Souvisí to s tím, že děti se nejprve učí ženský jazyk, jelikož většinu dětství tráví s matkami a dalšími ženami, vysvětluje náčelník. Od chlapců se podle něj očekává, že budou mluvit mužským jazykem od svých deseti let. „Chlapec dospěje do stádia, kdy zjistí, že nepoužívá správný jazyk. Nikdo mu to neřekne, on sám tak musí začít mluvit... Když začne mluvit mužským jazykem, víte, že dospívá,“ dodal.
Děti, které ve správný čas nezačnou mluvit jazykem svého pohlaví, jsou podle náčelníka označovány za podivné.
Většina z kmene Ubang je na svůj jazyk pyšná. O tom, odkud pochází, mají členové komunity různé teorie, většinou je vysvětlují s pomocí bible.
Čeština přežila temno, přežije i globalizaci, nepochybuje lingvistka |
„Bůh stvořil Adama a Evu a ti patřili k lidu Ubang,“uvádí náčelník. „Plánem Boha bylo dát každému etniku dva jazyky. Poté, co dal Ubangům dva jazyky, ale zjistil, že by jazyky nevystačily, kdyby každé skupině měl dát dva. Proto mají Ubangové výhodu dvou jazyků,“ pokračuje.
Undieová má na důvod rozdílů v jazyce odlišný názor. „Muži a ženy fungují téměř ve dvou různých sférách, někdy jsou spolu, což se odráží i na jazykových vzorcích,“ uvádí antropoložka. „Říkám tomu teorie, ale je chabá. V Nigérii existuje mnoho kmenů, ve kterých muži a ženy fungují odděleně, přesto nepoužívají odlišný jazyk,“ vysvětluje.
Panují obavy, že oba jazyky zmizí. Neexistují totiž v psané formě, a tak jejich budoucnost závisí na tom, zda je budou rodiče učit své děti. Nyní mnoho mladých členů kmene plynule jazykem mluvit neumí. „Málokdy mluví čistě jazykem Ubang, často to prokládají anglickými slovy,“ říká učitel Steven Ochui.
Jazyk se démonizuje a děti musí ve škole mluvit anglicky
V roce 2016 Nigerijská lingvistická asociace oznámila, že může v nadcházejících letech zmizet až 50 z 500 jazyků používaných v Nigérii, pokud nebude vyvinuta velká snaha tomu zabránit.
Jorubové, Hausové, Ibové (také Igbové) jsou etnické skupiny s nejrozšířenějšími jazyky v zemi; všechny tři jazyky se vyučují ve školách. Dalším hlavním jazykem je především angličtina, kterou se příslušníci různých skupin mohou domluvit mezi sebou. Podle zákona se děti rovněž musí naučit jazyk, který se mluví v místě, kde žijí. V praxi to ale mnohdy tak nefunguje a dětem je zakazováno ve škole mluvit svým rodným jazykem. To je případ i jazyka Ubang. Učitel Ochui uvádí, že jazyk se démonizuje a děti jsou nuceny mluvit anglicky.
„V naší škole trestáme studenty, bijeme je, někdy jim dávám pokuty, když mluví svým jazykem. Pokud dítě budete bít za to, že mluví svou řečí, ten jazyk zanikne,“ dodává s tím, že je zapotřebí mít učebnice, knihy a filmy v jazyce Ubangů a jazyk by se měl vyučovat ve školách.
Studentka Stellla Ubangová s učitelem souhlasí, tvrdí ale, že své děti hodlá jazyky naučit, i kdyby se odstěhovala jinam.
Náčelník Ibang sní o tom, že bude v jeho vesnici vybudováno jazykové centrum a je přesvědčen, že jazyk přežije. „ Pokud zanikne jazyk, už nebudou existovat Ubangové,“ říká.
