Fotografie skupinky dětí utíkajících ze svých domovů po útoku napalmem na jednu z desítek vietnamských vesniček se stala symbolem jednoho z nejkrutějších válečných konfliktů v historii. „Snímek ukazuje něco, co se stalo ve Vietnamu postupem let běžnou věcí. Napalm dopadá na vzdálenou vesnici. Mrtví civilisté a lidé, kteří si na sobě nesou jizvy války,“ popisuje válečný reportér Peter Arnett, který je taktéž držitelem Pulitzerovy ceny.
Na slavné fotce utíkala po zásahu napalmem. Teď se Vietnamka léčí v USA |
Utovi bylo v době pořízení snímku 21 let. Ikonický moment zachytil 8. června 1972. Pár sekund poté už pomáhal devítileté Kim Phucové, která byla těžce popálená od napalmu. Naložil ji do svého vozu a spolu s dalšími raněnými ji odvezl do nemocnice.
Lékaři ji nejprve odmítali ošetřit. Tvrdili, že její popáleniny jsou příliš vážné. Ut jim rozhněvaně ukázal svou novinářskou kartu a dodal, že zítra fotografii dívky uvidí celý svět. Dodal, že se všichni dozvědí, že ji lékaři nechtěli ošetřit. Po nátlaku fotografa jí nakonec zachránili život.
Nick Ut na snímku z roku 2011
Fotograf Nick Ut jako válečný zpravodaj tiskové agentury AP ve Vietnamu.
„Když jsem ji viděl utíkat, plakal jsem. Pokud bych jí nepomohl a ona umřela, myslím si, že bych se radši zabil,“ popsal o mnoho let později kolegovi z agentury AP. Třiapadesátiletá Kim nyní žije v Kanadě a vychovává dvě děti. S Utem jsou blízkými přáteli (celý příběh slavné fotografie si můžete přečíst zde).
Paradoxní je, že snímek se editorům AP nejprve nelíbil. „Nejprve se (editorům) snímek nelíbil, protože dívka neměla žádné oblečení. Pak jsem jim řekl o hořícím napalmu ve vesnici,“ řekl kdysi televizi BBC Ut. Tehdejší prezident Spojených států Richard Nixon v první chvíli dokonce nevěřil, že je snímek pravý.
Smrt bratra a cesta k válečné fotografii
Ikonická fotografie je však pouhým zlomkem z hrůz, jakých byl Ut svědkem během nasazení ve Vietnamu. V osobním archivu má tisíce fotografií zničených vesnic, mrtvol navršených na obrovských hromadách i rodičů, kteří truchlí za své mrtvé děti.
Ut vyrůstal v rodině s jedenácti sourozenci. Jeden z jeho starších bratrů Huynh Thanh My byl pro něj velký vzorem. S tváří herce měl nakročeno k tomu, aby se ve Vietnamu stal hvězdou. Kariéru mu však narušila válka. Huynh nastoupil k agentuře AP jako fotograf. V roce 1965 však zemřel na bojišti. Ut se na pohřbu svého bratra dal do řeči s tehdejším fotoeditorem agentury AP Horstem Faasem, dvojnásobným držitelem Pulitzerovy ceny (více o něm zde). Faas mladíka nejprve odmítl. Nechtěl, aby rodina přišla o dalšího syna.
Po týdnu naléhání svolil a tehdy patnáctiletý Ut se stal fotografem AP, stejně jako jeho zesnulý bratr. Faas měl jedinou podmínku. Ut měl zakázáno fotit přímo v bitevní vřavě. Několik let strávil v temné komoře a v ulicích Saigonu fotil každodenní život.
Z pekla Vietnamu k celebritám
V lednu 1968 si ho však válka našla. „Vzpomínám si, jak Nick dorazil do práce celý vzrušený. Říkal, že Vietkong bojuje u jeho domu s vietnamskými vojáky a on vyfotil parádní snímky,“ vzpomíná Arnett. V ten den se stal Ut regulérním válečným fotografem.
V průběhu let byl několikrát zraněn. Získal také přezdívku Nick, kterou si přisvojil v roce 1971, co v Saigonu zemřel jeho blízký spolupracovník a kamarád Henri Huet, taktéž uznávaný fotograf. Právě Huet Utovi často říkal Nicku. „Proto jsem si to jméno přisvojil. Chtěl jsem vzdát hold Henrimu,“ popisuje.
Slavné fotografiePřečtěte si příběhy dalších slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
Když Saigon v roce 1975 padl do rukou povstalců, Ut musel, stejně jako tisíce dalších lidí, utéct ze země. Nakrátko žil v uprchlickém táboře v Kalifornii, agentura AP ho později nasadila jako fotografa do Tokia. Zde potkal svou manželku, se kterou se v roce 1977 přestěhoval do Los Angeles, kde měla začít nová kapitola v jeho fotografické kariéře a naplnil se scénář „Z pekla do Hollywoodu“.
Ut se začal specializovat na fotografování celebrit. Ať už na červeném koberci nebo v soudních síních. „Každá hvězda, která se dostala do nějakých potíží, mě měla možnost spatřit,“ vzpomíná s úsměvem dnes 65letý fotograf. V novodobé kariéře zaznamenal například Michaela Jacksona, který tančil na střeše vozu před soudem, kde čelil obvinění z obtěžování dětí (na fotografii se můžete podívat zde).
Za nejikoničtější snímek však považuje moment, kdy vyfotil plačící Paris Hilton, která v roce 2007 směřovala do vězení kvůli dopravním přestupkům. Shodou okolností tato fotografie vznikla přesně 35 let po Napalmové dívce (snímek Paris Hilton najdete zde).
Na zaslouženém odpočinku se chce Ut věnovat zejména svým vnoučatům. Pochopitelně nezanevře ani na fotografování. „Fotit budu, dokud nezemřu. Fotoaparát je pro mne jako lékař i lék zároveň,“ dodává.
Podívejte se na krátký dokument o vzniku ikonického snímku z Vietnamu:
