První zprávu o výbuchu vydala ČTK 28. dubna 1986 podle sovětské agentury TASS.
V novinách se objevila zapadlá mezi ostatními texty a TASS v ní konstatoval, že došlo k havárii, při níž byl poškozen jeden z reaktorů, a že jsou podnikány kroky k odstranění následků. "Ve světě došlo k podobným haváriím nejednou," psalo se v ní.
Následující den oficiální místa prostřednictvím ČTK zveřejnila informaci, podle níž nebylo na území Československa zaznamenáno zvýšení radioaktivity. "Zdraví obyvatelstva není ohroženo, a proto není třeba přijímat zvláštní opatření na území ČSSR," stálo v další zprávě, která vyšla 30. dubna.
Až 4. května úřady oficiálně připustily zvýšení radioaktivity s tím, že jde o hodnoty, které nemohou poškodit zdraví. První signály kontaminace přitom měření zachytila už během noci z 29. na 30. dubna. Měřící stanice zaznamenaly poté ještě dva významné průchody Československem: 3. a 4. května a 7. května.
Co se psalo v prvních dnech po Černobylu v československých novinách? Podívat se na to můžete ZDE.
Za mlčení o Černobylu nikdo nepykal
Asi nejhůř dopadli účastníci Závodu míru. Katastrofa se udála pár dní před jeho zahájením a západní družstva až na výjimky účast odřekla. Východním zemím Moskva podobný krok zakázala.
V Kyjevě zamořeném radioaktivitou vyhrál československý jezdec Jozef Regec, který loni absolvoval operaci nádoru ledviny. "Žádný lékař to nepotvrdí, může to souviset s Černobylem, ale nemusí. Ale já tomu dávám hlavní příčinu," říká.
V březnu 1999 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) uzavřel případ Černobyl s tím, že ho odložil z důvodu promlčení a amnestie prezidenta republiky. V souvislosti s havárií totiž podali občané trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z trestného činu obecného ohrožení spáchaného z nedbalosti.
Po dlouhém vyšetřování zůstali jako podezřelí předseda tehdejší vlády Lubomír Štrougal, bývalý kyjevský konzul Zdeněk Novák a předseda Ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy Antonín Himl.
Štrougalovi se kladlo za vinu, že tři dny po havárii informoval veřejnost, že jí nehrozí nebezpečí. Konzul Novák zase neinformoval v Kyjevě o neštěstí a případném riziku 300 českých a slovenských studentů, kteří na Ukrajině tou dobou pobývali. Himlova vina měla spočívat ve vyslání sportovců na Závod míru.
