Jean-Pierre a Luc Dardennovi milují pravdu a nic než pravdu. Nezkreslené realitě obětují i mámivost filmového média. Skutečnost nedělají zábavnější, veselejší, depresivnější, nudnější, šťavnatější nebo vyschlejší, než jaká je. Tento konzervatismus paradoxně provokuje. Málokdo si totiž dnes - i mezi evropským artem - dovolí odmítat prvky poutavosti.
Záběr z filmu SLIB Belgie / Francie / Lucembursko, 1996, 90 min Režie: Jean-Pierre Dardenne, Luc Dardenne Hrají: Jérémie Renier, Olivier Gourmet, Jean-Michel Balthazar
Nejlepší dardennovské filmy se jmenují Rosetta, Slib, Syn. Koukáte na ně a máte pocit věrohodného dokumentu o osudech lidí v mezních situacích. Plátno vám nic nevnucuje a nepodsouvá; Dardennovi se s podvratností, tak často využívanou ve filmovém umění, nepřátelí. Zobrazují situace, které si samy za sebe říkají o postoj. Budete tudíž požádáni o spoluúčast, což na vás bude klást nároky. Proč se to stalo? Co to pro náš svět a jeho hodnotový žebříček znamená? Tyto otázky vám budou v patách dávno po skončení projekce. Při sledování oněch drsných lidských příběhů nebudete rušeni hudbou, efektní vizualitou, výrazným herectví, deklarovanými postoji tvůrců.
V zájmu jiných cílů
Jejich filmy jsou důkazem relativnosti umění. To, co je jejich největší kvalitou, je současně jejich největším záporem. Místy se jim - logicky - vytrácí filmovost, poutavost. Realita je v jejich dílech často předvídatelná. „Nikoho nebaví koukat na něco, u čeho ví, co se stane za patnáct minut, na něco, co má svou stezku přesně vyznačenou a sejití z ní není možné,“ zní v různých variacích mezi komentáři na ČSFD.
Snímek z filmu KLUK NA KOLE. Belgie / Francie / Itálie, 2011, 87 min Režie: Jean-Pierre Dardenne, Luc Dardenne Hrají: Thomas Doret, Cécile De France, Jérémie Renier, Fabrizio Rongione, Olivier Gourmet, Jean-Michel Balthazar, Egon Di Mateo
Jejich „nefilmovost“ však nemá smysl kritizovat. Těžko jim vyčítat, že sice zobrazují pravdu, ale jsou přitom nudní. Mají jiné, nebojme se říct, že vyšší ambice než pobavit nebo umělecky ohromit. Jejich díla však v tomhle nejsou – to zase nezastírejme - úplnou špičkou, ačkoliv se jí dotýkají. Známe filmy, které se o nic méně umažou sociální realitou, jejich forma je obdobně čistá, a přece více strhující. Z produkce posledních let jmenujme Rozchod Nadera a Simin, Mezi zdmi či 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny.
Nový pohled na Dogma 95
Aktuální film bratří Dardennových Kluk na kole je o chlapci, kterého otec odloží do dětského domova, protože se mu nehodí se o něj starat. Nemá na to peníze, unavuje ho to, nezapadá mu to do života s novou přítelkyní. Chce kluka škrtnout: už ho nikdy nenavštívit, nezavolat mu, nenapsat. Když jej chlapec vypátrá, otec synovi nastalou situaci sdělí a zaklapne před ním dveře. Suše. Jen tak. Jiní filmaři by z takové scény učinili emoční masakr. Zde ty dveře neletí prudce, reakce dítěte není hysterická. Děsí tu jediné: obnažený obsah, význam jednání postav. Jde to ve stylu kinematografie točené ve stylu manifestu Dogma 95. Divák má pocit, že se jako neviditelný svědek potuluje přímo vedle životem týraných postav.
Z filmu Rosetta. Belgie, Francie / 1999 / 95 min / francouzsky s českými titulky / hrají: Émilie Dequenneová, Fabrizio Rongione, Olivier Gourmet. Emilie Dequenneová si za roli Rosetty vysloužila na festivalu v Cannes cenu za nejlepší ženský herecký výkon.
Dardennovi však vnímají a používají pravidla určená Dogmou 95 jinak než její spoluzakladatelé Lars von Trier ve filmu Idioti či Thomas Vinterberg v Rodinné oslavě. Dardennovi nevyznávají manýrismus jakéhokoliv typu. Realizují „dogmatická“ pravidla bez arogantní - ač skvělé – pózy jejích zakladatelů.
Sběratelé sociálních extrémů
Ve filmu Dítě (2005) sledujeme mladý rodičovský pár. Jsou chudí, nemají kam jít. Jeho, překupníka se vším možným, napadne, když se prochází s kočárkem v parku, že by je mohl prodat. „Peníze potřebujeme hned. Nové dítě si můžeme udělat kdykoliv jindy.“ Snímek Rosetta (1999) sleduje dospívající dívku, která se musí starat o matku alkoholičku, s níž pobývá v přívěsu. Ačkoliv je v jádru hodná, musí, kvůli tíživé osobní situaci, podrazit svého jediného přítele. Mlčení Lorny (2008) ukazuje pozici emigrantů v západní Evropě. Aby mohli důstojně žít, musí získávat občanství skrze falešné sňatky. Koloběh takových vztahů se poté může stát jediným pevným zdrojem obživy. Zde byli tvůrci nejsubjektivnější. Mluvili sami za sebe a hodnotili společnost.
Snímek z filmu MLČENÍ LORNY. Belgie / Velká Británie / Francie / Itálie, 2008, 105 min Režie: Jean-Pierre Dardenne, Luc Dardenne Hrají: Arta Dobroshi, Jérémie Renier, Fabrizio Rongione, Olivier Gourmet, Cécile Boland
Čím je situace hrdiny těžší, tím je jejich film lepší. Má to logiku: divácký zážitek totiž u Dardennů není určen tím, jak je to natočeno, nýbrž tím, co je natočeno. Ve smířlivějších příběhových polohách se vkrádá, že zase „o tolik nejde“ a ztrácíme zájem s filmy tohoto stylu trávit čas.
Rodina, láska, vzájemnost, důvěra
Tvorba bratří Dardennových je navzdory věcnosti nasáklá řadou - více či méně viditelných - morálních apelů, která však nikdy netrčí v prvním plánu. Nekritizují konkrétní společnost, daný stát, ale spíše systém, jež byl společnosti vnucen. A nekritizují v prvním plánu; kritický osten je vedlejším účinkem. Jejich typickým hrdinou je „bezvýznamný“ člověk, jehož na ulici přehlédnete, který je v systému pouze do počtu a na jevišti světa má spoustu alternací.
Za základní hodnotu života v současném žravém světě považují Dardennové rodinu. Naznačují její rozpad. Současná společnost na ni neklade důraz, zapomíná na rodinu, je ochotná ji zaprodat. Belgičtí bratři nehlásají, že „rodina je základ státu“. Jen poukazují, že rodina je místem, kam se můžete vždy vracet. Jejich filmy obsahují motiv budované či zbořené důvěry, respektive nedůvěry. Ten chlapec z filmu Kluk na kole, kterého odmítá jeho vlastní otec, je z dětského domova vytažen milou kadeřnicí. Má problém jí uvěřit, protože má problém uvěřit komukoliv. Uvědomuje si však, že ona představuje jeho jedinou šanci na normální život. Hlavním tématem je křehké poznávání toho druhého.
Záběr z filmu SYN Belgie / Francie, 2002, 103 min Režie: Luc Dardenne, Jean-Pierre Dardenne
Nejradikálnější pohled na vzájemnou důvěru zobrazuje deset let starý film Syn. Padesátiletý osamocený dřevařský dělník - žena se s ním rozvedla, syn mu byl zabit - přijímá do své dílny do učení právě toho chlapce, jenž nehodou usmrtil jeho syna. Dardennové zde překládají příběh budování nelogického silného pouta. Vysílají zhruba tuto zprávu: Umíte-li odpouštět, třeba se vaším strážným andělem stane ten, kdo zbořil celý váš předchozí život.
Každý jejich film obsahuje proces pozvolného formování zodpovědnosti. Hrdina je nejprve nezodpovědný sobec, postupně však přestává okolí trápit pro sebe samotného a bojuje za bezpečí toho, koho má rád. Uvědomuje si sebe sama skrze vztah k někomu druhému. Jakkoliv takové poselství může vyhlížet k neuvěření, přesto hlasuji pro udělení výjimky těmto Belgičanům.
DardennovéJean-Pierre (21. 4. 1951) a Luc (10. 4. 1954) vyrůstali v belgickém průmyslovém městě Seraing. Jean-Pierre studoval herectví, Luc filozofii. Po studiích společně pracovali několik měsíců v cementárně, aby si vydělali na filmovou techniku. S ní natáčeli na demonstracích a stávkách. V roce 1975 si založili vlastní produkční společnost Dérives, která funguje dodnes a vyrábí dokumentární filmy pro televizi. K hranému filmu přešli v polovině osmdesátých let. Natočili snímky Falsch a Je pense a vous; nedočkaly se velké pozornosti. Mezinárodní věhlas jim zajistil Slib (1996), který vytvořili ve vlastní produkci (tou dobou vlastnili i produkční společnost Les Films du Fleuve, tentokrát pro hrané filmy). Následující Rosetta (1999) jim vynesla první Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Za roli v Synovi (2002) obdržel Zlatou palmu jimi pravidelně obsazovaný herec Olivier Gourmet. Zlatou palmu za režii si bratři odvezli díky filmu Dítě (2005), za scénář pak díky Mlčení Lorny (2008) (bs)  Luc a Jean-Pierre Dardennovi |
Kam na co jítZ přehlídky filmů bratří Dardennů, která probíhá v Praze bezmála celý květen, lze jít ještě na následující projekce. 10. 5. Studio Béla Osmnáctiletá Rosetta žije se svou matkou alkoholičkou v přívěsu v opuštěném kempu na okraji města. Zoufale se snaží najít práci, která by jí dovolila uniknout neutěšené životní situaci, ale to se jí opakovaně nedaří. Bratrům Dardennům se podařilo vytvořit syrový, zneklidňující portrét o chudobě a vůli k přežití. Emilie Dequenneová si za roli Rosetty vysloužila na festivalu v Cannes cenu za nejlepší ženský herecký výkon. Belgie, Francie / 1999 / 95 min / francouzsky s českými titulky / hrají: Émilie Dequenne, Fabrizio Rongione, Olivier Gourmet 11. 5. Studio Béla Kdo je mladík jménem Francis? Proč ho truhlář Olivier odmítl přijmout k sobě do dílny? Proč ho pak pronásleduje do učňovské školy a ulicemi města, proč prohledává jeho dům? Čím ho Francis tak přitahuje? Bojí se ho snad? Bratři Jean-Pierre a Luc Dardennovi pokračují v tradici silných, sociálně laděných dramat, natočených komorními prostředky a plných vnitřního napětí. Belgie, Francie / 2002 / 103 min / francouzsky s českými titulky / hrají: Olivier Gourmet, Jacqueline Bollen, Nicole Colchat 9. 5. Francouzský institut a 17. 5. Studio Béla Osmnáctileté Soně a o málo staršímu Brunovi se právě narodilo dítě. Nemají kam jít, ale nezdá se, že by jim to dělalo velké starosti: jsou zvyklí žít ze dne na den. Bruno se živí drobnými krádežemi a trochu i prodejem drog, ale Soňu má zřejmě rád a zdá se, že je ochoten postarat se i o dítě. Když ho ale Soňa pošle na procházku s kočárkem, který narychlo sehnali, zatímco sama čeká ve frontě, aby dítě zapsala do matriky, vybaví se Brunovi lákavá nabídka z minulého dne a bez dlouhého rozmýšlení se rozhodne prodat dítě k adopci. Belgie, Francie / 2005 / 95 min / francouzsky s českými titulky / hrají: Jérémie Renier, Déborah François, Fabrizio Rongione, Olivier Gourmet, Jean-Michel Balthazar, Cécile Boland 10. 5. Francouzský institut a 18. 5. Studio Béla Syrové, civilně a úsporně natočené drama bratrů Dardennových odhaluje skryté motivace imigrantů z východu v blahobytné „civilizované“ západní Evropě. Lorna je mladá Albánka žijící v Belgii. Aby si mohla se svým přítelem Sokolem otevřít bistro, rozhodne se stát součástí ďábelského plánu gangstera Fabia, který pro ni zorganizuje fingovanou svatbu. Mladý feťák Claudy má dopomoci Lorně k belgickému občanství a následné svatbě s ruským mafiánem. Pro urychlení celé akce chce Fabio Claudyho zabít. Bude Lorna mlčet? Sugestivní drama postihuje fenomén imigrace a bezradnosti Západní Evropy vstříc přílivu levné pracovní síly. Když padne morálka a zábrany, jde o přežití. Belgie, Velká Británie, Francie, Itálie / 2008 / 105 min / francouzsky a albánsky s českými titulky / hrají: Arta Dobroshi, Jérémie Renier, Fabrizio Rongione, Olivier Gourmet, Cécile Boland 11. 5. Francouzský institut a 24. 5. Studio Béla Nový film bratří Dardennů vypráví příběh dvanáctiletého Cyrila, kterého otec umístí do dětského domova. Chlapec nepřestává věřit, že se k otci vrátí, ale ten už žije nový život. Při jednom ze svých útěků za otcem se Cyril seznámí s kadeřnicí Samanthou, která se rozhodne, že se o něj začne starat. Dokáže ale Cyril přijmout její lásku? A jak jeho příchod změní život Samanthě? Budou ti dva schopní spolu žít ve vzájemné důvěře nebo je čeká ještě složitá cesta? Belgie, Francie, Itálie / 2011 / 87 min / francouzsky s českými titulky / hrají: Thomas Doret, Cécile De France, Jérémie Renier, Fabrizio Rongione, Olivier Gourmet, Jean-Michel Balthazar, Egon Di Mateo Poznámka: Kino 35 sídlí ve Francouzském institutu v Praze 1 Štěpánská 35, Praha 1, začátky projekcí tam jsou v 19 hodin. (Vstupné: vstupné: 80 Kč, senioři a studenti 60 Kč.) Studio Béla sídlí v Maďarském institutu v Praze 1, Rytířská 25, začátky projekcí tam jsou ve 20 hodin. (Vstupné: vstupné: 80 Kč, senioři a studenti 60 Kč.)  Plakát k nynější přehlídce bratří Dardennů |
