"Pravověrní" Masarykovi příznivci by mohli být pobouřeni. Milena Běličová z Národního muzea si však myslí, že k tomu nemají důvod.
"Ty snímky – na rozdíl od většiny známých – ukazují Masaryka jako citlivého člověka, který miloval děti, přírodu, výlety s přáteli, jízdu na koni a nepotrpěl si na kult. Naopak – celý život proti kultu bojoval. Možná vůbec poprvé tak můžeme poznat lidský rozměr tohoto státníka," domnívá se Běličová.
Kromě zámku v Lánech měl prezident Masaryk k dispozici i opravené sídlo ve slovenských Topoľčiankách. Na snímku z 22. září 1925 si hrál se svými vnuky. Přitom ho i filmovali.
Nad mapou s generály
Chybělo přitom málo a deset tisíc unikátních fotografií z let prezidentování T. G. Masaryka bylo skartováno jako nezajímavé hradní archiválie.
Ještě za totality snímky na poslední chvíli zachránil Aleš Chalupa z Národního muzea a až donedávna se na nich hromadil prach a plíseň.
Lány, červenec 1924. Pauza během mezinárodní konference.
"Chyběly peníze na kvalitní uskladnění snímků, natož abychom je digitalizovali. Prostředky jsme získali až od grantové agentury," vysvětluje Běličová.
Výběr těch nejlepších fotografií z let 1918 až 1933 si veřejnost může prohlédnout od čtvrtka až do příštího července v rekonstruovaném Národním památníku na pražském Vítkově. Snímky nevypovídají jen o Masarykovi, ale také o životním stylu z prvních let Československa.
Výřez z fotografie ze 17. června 1928 se stal symbolem první republiky. Motiv prezidenta držícího malou dívku byl později použit i na dopisní známce.
To nejprve napadli Poláci, pak Maďaři – odtud jsou snímky Masaryka, jak se nad mapou radí s generály nebo přihlíží pochodujícím jednotkám odjíždějícím do boje.
Fotky však zachycují třeba i rozsáhlé opravy zdevastovaného Pražského hradu. Masaryk je zvěčněn také u ruin hradu bratislavského.
Slavná poštovní známka
Některé z vystavovaných fotografií se přitom staly ve své době ikonami. Třeba ta ze 17. června 1928: v Masarykově náručí se na náměstí ve Žďáru na Moravě ocitla tříletá Eva Neugebauerová v kyjovském kroji. Snímek pak posloužil jako předloha k proslulé dobročinné poštovní známce a později se stal symbolem protinacistického odboje. Mimochodem – ona malá Evička, dcera majitele parní pily Richarda Neugebauera, žije od roku 1951 v USA.
Malíř Max Schurman pracuje na jezdeckém portrétu TGM. Snímek vznikl 31. srpna ve slovenských Topolčiankách.
Od výstavy si historici slibují i to, že lidé z fotografií poznají různé osobnosti první republiky. "Ze snímků je totiž patrné, že zaujímaly významná postavení. Nikdo ale často neví, o koho vlastně jde. Dokonce ani historici. Sice o nich píší, ale neznají jejich podobu," říká Běličová.
