Zeman chce zredukovat peníze pro neziskovky, odborníci mluví o populismu

  17:52aktualizováno  17:52
Neziskové organizace získaly za uplynulý rok osmnáct miliard korun. Z toho největší část – více než třetina – šla na podporu sportu. Prezident Miloš Zeman má však pocit, že neziskovky dostávají od státu moc peněz, a chtěl by subvence omezit. Odborníci jeho záměr hodnotí jako nepochopení a populismus.

Prezident Miloš Zeman přišel na jednání Poslanecké sněmovny o důvěře vládě Andreje Babiše. (10. 1. 2018) | foto:  Dan Materna, MAFRA

V Česku působí 120 tisíc neziskových organizací. Za uplynulý rok získaly některé z nich zhruba 3,5 miliardy od obcí, 2,8 miliard zaplatily kraje a zhruba půl miliardy jim poskytly státní fondy a agentury. Ze státního rozpočtu jim pak plynulo jedenáct miliard korun.

Tahle částka se však nezdá prezidentu Zemanovi, který se pro redukci financování neziskovek z veřejných peněz vyslovil ve svém středečním projevu ve Sněmovně.

„Seznámil jsem se s tím, že ze státního rozpočtu jde jedenáct miliard korun na neziskové organizace. Dámy a pánové, jsem známý přítel neziskových organizací, ale někdy si říkám, že by měly hospodařit za své a nevysávat státní rozpočet, protože jedenáct miliard korun je opravdu hodně peněz,“ řekl před poslanci.

Zeman už označil neziskovky za pijavice

„Není to první výrok tohoto druhu, ale takový paušální útok na neziskový sektor mi přijde zcela zbytečný,“ řekl serveru iDNES.cz bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Zeman skutečně v minulosti označil neziskové organizace za pijavice, které vysávají státní rozpočet. Proto chtěl změnit způsob jejich financování tak, aby si na každou korunu, kterou dostanou ze státního rozpočtu, vydělaly jednu vlastní.

Bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková si ale nedovede představit, jak by si na sebe měly neziskovky vydělat. Připomněla, že už teď si některé z nich hledají sponzory, aby pokryly všechny své náklady. „Neziskové organizace v mnoha směrech doplňují stát, tam kde nestačí některé věci zabezpečit, takže si myslím, že neziskové organizace hrají svoji nezastupitelnou roli,“ vysvětlila Šimůnková.

I mluvčí Člověka v tísni Tomáš Urban příliš nevěří, že by komerční subjekty plnily účel neziskových organizací stejně profesionálně a přitom levněji. Ilustroval to na příkladu Naděje a Armády spásy, které se léta starají o lidi bez domova nebo o seniory a handicapované. „Těžko je teď může nahradit komerční subjekt, protože tolik nerozumí té problematice a dělal by to z komerčních důvodů, tedy ne proto, že by se zajímal o lidi,“ shrnul Urban.

Chce Zeman sebrat peníze malým fotbalistům?

Dienstbier připomněl, že velká část dotací pro neziskové organizace jde do sportu. Konkrétně loni dostaly sportovní organizace 6,11 miliardy korun, tedy nejvíce z neziskového sektoru. Někdejší ministr pro lidská práva následně vyjádřil domněnku, že prezident snad svým výrokem nechtěl říct, že stát nebude dávat peníze na malé děti, které hrají fotbal. 

„Je v tom velká populistická nota, protože se řekne, že tady teče jedenáct miliard na neziskové organizace, ale že na každé obci je místní sportovní oddíl, který dostává dotace, to už si v tu chvíli nikdo nedomyslí,“ objasnil Dienstbier.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), pod něhož nyní lidská práva spadají, chce zase prezidentovi při vhodné příležitosti popsat, co všechno se pod pojmem „nezisková organizace“ skrývá. „Jsou to třeba sportovní svazy nebo vědecké instituce,“ uvedl Pelikán.

Dodal, že Zemanovi také vysvětlí, co všechno za tyto peníze stát od neziskových organizací nakupuje: „Jedná se například o hospice a obecně o důležité služby pro naše starší spoluobčany. Jinak řečeno, je to sice hodně peněz, ale za tyto peníze získáváme hodně velmi důležitých a pro naše občany potřebných věcí.“ 

O neporozumění ze strany prezidenta hovoří i Urban. „On sám má neziskový fond, takže by měl tušit, že neziskové organziace je široký pojem, do kterého spadají i dobrovolní hasiči, lidé pomáhající handicapovaným nebo think-tanky a organizace, které se zabývají transparentností veřejné správy,“ shrnul Urban. 

Na neziskovky se zaměří i Babiš

Neziskové organizace oproti předchozímu roku získaly loni o 1,1 miliardy více. Hned po sportu šla největší část dotací na sociální věci a zaměstnanost. Připadlo jim zhruba 5,32 miliard korun. Na vzdělávání a školské služby veřejné rozpočty poskytly 1,65 miliardy a na kulturu a ochranu památek 1,44 miliardy korun.

Na peníze, které neziskovým organizacím tečou, se chce podívat i premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho vláda se měla ve středu dopoledne zabývat rozborem financování nestátních neziskových organizací, ale nakonec bod jednání přesunul na následující týden s tím, že je třeba rozbor dopracovat, a proto požádal Pelikána o podrobnou analýzu podle resortů.

„Bez této analýzy neumím posoudit, co stát všechno zajišťuje. Je třeba z přehledu vyčlenit sport, kam jde víc než třetina všech peněz. Zbytek posoudíme a tam, kde zjistíme, že jsou to vyhozené peníze, tak to nebudeme podporovat. Ale musíme odpovědět přesně,“ řekl Babiš deníku Právo. 

Dotování neziskových prganizací dlouhodobě kritizuje předseda SPD Tomio Okamura nebo lídr KSČM Vojtěch Filip. 

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

„Paraziti“ na plakátech i náhlý zájem voličů byli v pořádku, řekla policie

Volební hlasování.

Policisté odložili případ možného pokusu o ovlivňování voleb v Ústí nad Labem. Zároveň ukončili vyšetřování obsahu...

Raketový nákup české armády. Za řízené střely utratí vojsko 1,5 miliardy

Protiletadlový komplet RBS-70.

Ministerstvo obrany připravuje nákup protiletadlových řízených střel pro přenosné komplety RBS-70 za zhruba 1,5...

Každý pátý Čech je vyhořelý, nejčastěji manažeři. Odolní jsou faráři

Ilustrační snímek

Únava, cynismus a ztráta smyslu. Intenzivní znaky syndromu vyhoření vykazuje přibližně pětina Čechů. Míra ohrožení...

Najdete na iDNES.cz