Nakonec ho poslanci poslechli a rozhodli se, že medaile dávat nebudou, opačný názor, tedy aby nejen prezident Miloš Zeman měl své vyznamenání, mělo 52 ze 125 přítomných poslanců. Předcházela tomu výživná debata.
„Sklidíme jen výsměch a posměšky,“ řekl například Ivan Adamec z ODS. Poslankyně Jana Lorencová z ANO označila návrh za absurdní a zajímalo ji, co Sněmovna udělá, když někdo navrhne bratry Mašíny. Ti se po nástupu komunistické diktatury dokázali se zbraní v ruce prostřílet na Západ, ale jejich počínání veřejnost rozděluje, protože za nimi zůstalo několik mrtvých lidí.
Sněmovní medaile se podle původního záměru měly udílet 14. listopadu, každý rok třem lidem. „V tento den se v roce 1918 sešlo Národní shromáždění, zbavilo habsbursko-lotrinský rod českého trůnu, prohlásilo Československou republiku, zvolilo prezidentem Tomáše Garrigua Masaryka a vládu,“ zdůvodnil návrh místopředseda Sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL.
To není pro nás, vysvětlovali poslanci Chalupovi
„Komu a za co? Termín zásluha o parlamentní demokracii je široký,“ ptala se na smysl rozdávání medailí Jana Černochová z ODS. Smích poslanců si pak vysloužil poslanec Bohuslav Chalupa z ANO, když vystoupil s tím, že byl zvolen na práci a o žádná vyznamenání nestojí. „To není pro nás,“ korigoval ho pak jeho stranický kolega Pavel Plzák.
Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik ve Sněmovně řekl, že se proslýchá, že Schwarzenberg mohl být kandidátem, svým projevem se ale zřejmě vyřadil. „Pojďme se vrátit k věcem, které trápí občany,“ uvedl.
Zlacené medaili mělo na jedné straně dominovat logo Sněmovny vytvořené akademickým malířem Oldřichem Kulhánkem, na druhé straně měl být velký státní znak. Medaili by doplňovala stužka s miniaturou k nošení na vojenském stejnokroji a odznak s miniaturou k nošení na civilním oděvu.
Většina přítomných poslanců ovšem nakonec svým hlasováním přitakala Schwarzenbergovi a několika dalším zákonodárcům, aby se Sněmovna sama nezesměšňovala.
