Kardinál Vlk nechce, aby lidé dali hlas nezodpovědným stranám a politikům. Ilustrační foto.

Kardinál Vlk nechce, aby lidé dali hlas nezodpovědným stranám a politikům. Ilustrační foto. | foto: Josef Vostárek, MF DNES

Nevolte politiky, kteří svrhli vládu, vzkázal lidem kardinál Vlk

  • 1625
Hlava tuzemských katolíků se vložila do politického kvasu. Kardinál Miloslav Vlk vyzval, aby lidé v eurovolbách nehlasovali pro politiky, kteří svrhli vládu. Její pád vyvolala ČSSD hlasováním o nedůvěře. Podle Jiřího Paroubka je za Vlkovými slovy obava o 270 miliard, které má církev získat od státu.

"Při volbě je nutné dobře vážit koho volit. V poslední době se řada stran a politiků v našem veřejném životě, při bourání vlády a při dalších příležitostech projevila zcela nezodpovědně. Takové politiky nelze do Evropského parlamentu volit," prohlásil Vlk na svých stránkách kardinal.cz.

V minulosti se před volbami takto přímo nevyjadřoval nebo jen velmi opatrně. Většinou jen věřící vyzýval k účasti. Před volbami do sněmovny v červnu 2006 Vlk doporučil křesťanům, aby nevolili KSČM kvůli pronásledování církve za minulého režimu. Podle tisku tehdy navíc nepřímo vyzval v tomu, aby věřící dali svůj hlas KDU-ČSL.

Podle Vlka je tentokrát třeba hledat mezi kandidáty takové, kteří jsou zárukou, že budou zastávat duchovní a křesťanské hodnoty. Tedy určitě jít k volbám a vybírat opravdu zodpovědně. Mohl tím mít na mysli například KDU-ČSL.

Proti vládě hlasovali vedle ČSSD a KSČM čtyři rebelové zvolení za vládní ODS a zelené, mezi nimi poslankyně Olga Zubová, která nyní kandiduje za Demokratickou stranu zelených a bývalí poslanci ODS Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel, kteří chtějí do Bruselu v barvách Libertas.cz.

Církvi jde jen o majetek, tvrdí Paroubek

Na výzvu kardinála Vlka zareagoval předseda ČSSD Jiří Paroubek. Podle něj má být církev apolitickou organizací, která sdružuje lidi se všemi politickými názory. Za kardinálovým prohlášením vidí Paroubek jeden hlavní důvod.

"Slova nejvyššího představitele katolické církve jsou motivována majetkovými zájmy a bojem za vyplacení téměř 270 miliard korun z prostředků českého státu," domnívá se předseda sociálních demokratů.

Díky pádu Topolánkovy vlády podle něj nedojde k církevním restitucím v této podobě, již ČSSD považovala za nespravedlivou, netransparentní a nevýhodnou pro Česko. "V současné době ekonomické krize to platí dvojnásob," dodal.

Parlament by měl schválit smlouvu s Vatikánem

Sněmovnou letos neprošel vládní návrh zákona o vyrovnání státu s církvemi. V horní komoře už také několik let leží česko-vatikánská smlouva o postavení římskokatolické a řeckokatolické církve.

Kardinál Miloslav Vlk k této smlouvě uvedl, že by ji Česká republika měla ratifikovat ve vyjednaném znění, a podle svého mluvčího Aleše Pištory odmítá možnost, že by obě strany začaly jednat o novém znění smlouvy.

Vlk na svých internetových stránkách napsal, že "pro Vatikán je smlouva dojednána a nyní je to věcí našeho parlamentu". Reagoval tak na návštěvu prezidenta Václava Klause ve Vatikánu.

Podle Klause musí v současnosti vzniknout dohoda v parlamentu a výrazná většina na to, aby taková smlouva byla schválena. Prezident dříve dával najevo, že vyjednaný text dohody odmítá.

Evropské volby začnou v Česku v pátek, lidé budou rozhodovat o novém složení svých zástupců v Evropském parlamentu. Češi budou vybírat 22 z celkového počtu 736 evropských poslanců.

O zvolení do Evropského parlamentu se podle www.volby.cz uchází v Česku 709 kandidátů, na jedno místo tak připadá zhruba 32 adeptů, což se shoduje s počtem volebních seskupení. - čtěte Vše o eurovolbách: projděte si kandidátky, hlasujte, bavte se

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video