Angela Merkelová a Lech Kaczynski

Angela Merkelová a Lech Kaczynski | foto: Reuters

Neústupní Kaczynští dráždí Berlín hájením svých zájmů

  • 27
"Počasí v Berlíně je nevyzpytatelné skoro jako polsko-německé vztahy," podotkne komentátor francouzského listu Le Figaro Nicolas Barré, když si kvůli hustému mrholení zapíná kabát. Napětí mezi oběma státy zdaleka nevyvolala jen karikatura kancléřky Angely Merkelové kojící bratry Kaczynské.

Karikaturu otiskl minulý týden polský týdeník Wprost. - více zde

Němci v těchto dnech předávali otěže předsednictví Evropské unie Portugalsku a to, zda bylo jejich šéfování úspěšné, nebo ne, záleželo právě na Polácích. Pokud by polská dvojčata nakonec, při závěrečném jednání o "euroústavě", nepřistoupila na dohodu, hodnotila by Evropa německé předsednictví, do nějž Němci investovali víc než sto milionů eur, jako krach.

"Nakonec se Němci mohou radovat z diplomatického triumfu, ale stačilo málo a celé úsilí mohlo skončit kolapsem," říká Barré.

Poláci: Jednáte s námi jako s dětmi
Poláci dali jasně najevo, že s nimi Němci musí jednat jako se sobě rovnými.

"Německo, speciálně Angela Merkelová, s Poláky a jejich lídry zachází jako s dětmi, které nejsou schopné samy rozhodovat," vysvětloval šéfredaktor týdeníku Wprost Stanislaw Janecki německému listu Der Speigel, proč kancléřku vyobrazili na titulní straně jako "macechu" s obnaženými ňadry, z nichž sají mléko polská dvojčata – premiér a prezident Kaczynští.

"Nechtěli jsme paní Merkelovou urazit," dodal Janecki.

"Nevraživost mezi oběma státy rozpoutávají hlavně média. Pokud jste si všimli, německé kancléřství se k žádným ostrým výrokům nikdy nevyjadřovalo," říká vysoký úředník na berlínském kancléřství.

"V posledních týdnech německého šéfování Unii hráli vysocí politici diplomatický poker. Zdálo se, že pokud selže jednání o nové evropské smlouvě, selže celé předsednictví," říká Hubert Wetzel, novinář německých Financial Times.

Přestože posléze v evropském parlamentu poslanci Merkelové děkovali potleskem, její vítězství mělo jeden kaz. "Definitivně si rozházela vztahy s Poláky, když je chtěla vystrnadit z jednání ve snaze triumfovat za každou cenu," říká Wetzel.

A právě ve vypjaté chvíli premiér Kaczynski argumentoval, že nárok Polska na větší počet hlasů v EU, tedy na větší vliv, je spravedlivý, protože nebýt Němců a druhé světové války, nebylo by dnes Poláků osmatřicet, ale šestašedesát milionů.

A tato slova leží Němcům v žaludku víc než karikatury. Přestože německá politická reprezentace zaujímá strategii mlčení, mimo záznam se v Berlíně rozčilí téměř každý.

"To, co předvedli bratři Kaczynští, je jen polský komplex méněcennosti a naprostá nevděčnost vůči Německu, které jim pomohlo dostat se do EU a posílalo jim peníze," rozhazuje rukama německá europoslankyně, která si nepřála zveřejnit jméno.

"Víte, co dá práce, aby se dohodlo na jedné smlouvě 27 států? Pak přijdou Kazcynští a chtějí zničit Evropu za jedinou noc. To jim nezapomeneme," říká.

Němci: Poláci nicht gut
Ale protipolské nálady podle německého novináře Wetzela nejsou jen antipatií Berlína vůči Varšavě.

"Poláci se nyní dostali do izolace, protože naštvali nejen Němce, ale i všechny ostatní evropské státy tím, že jednání blokovali," míní. Němci ale Poláky – zásadně jen pokud jsou diktafony novinářů vypnuté – označují jako "nepříliš silné hráče", "nezkušené diplomaty" a "drzé nováčky v EU", které nevěří Unii a hledají ochranu u USA".

Ale Nicolas Barré pro ně má pochopení. "Každá země hájí své zájmy a zájmem Polska je zajistit si bezpečnost. Země jako třeba Francie, které mají nukleární sílu, silné vojsko a silnou pozici, si můžou dovolit ustupovat. Ale Polsko? Zcela pochopitelně nechce ztratit část svého vlivu. Kdyby se jakkoli zle vyvinuly jejich vztahy s Ruskem, Unie jim nepomůže," říká Barré.

Přesto podle něj od Kaczynských nebylo fér, že při jednání o nové ústavě připomínali německou nacistickou minulost. A Barré není jediný, kdo si myslí, že by bratři Kaczynští měli ve své rétorice ubrat. A Berlíňané dodávají: Tím spíš, že tisícům Poláků dáváme práci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video