Netanjahu stáhl kandidaturu na premiéra

Izraelský parlament v noci na úterý zamítl návrh zákona o rozpuštění zákonodárného sboru, které by otevřelo cestu k předčasným parlamentním volbám. Bývalý premiér Benjamin Netanjahu na to reagoval stažením kandidatury na post premiéra. Už před hlasováním Knesetu Netanjahu řekl, že do premiérských voleb půjde jen tehdy, bude-li mít šanci vytvořit dostatečně silnou koalici pro budoucí rozhodování. A to mu měly umožnit právě nové parlamentní volby. Kdyby Netanjahu kandidoval, stal by se podle průzkumů veřejného mínění jasným vítězem premiérských voleb.

Kneset zamítl návrh zákona o svém předčasném rozpuštění ve druhém čtení poměrem 69:49 hlasů.

V pondělí Kneset Netanjahuovi kandidaturu umožnil
V pondělí poslanci v poměru 65:45 hlasovali v prvním čtení pro tzv. Netanjahuův zákon, který by měl tomuto bývalému pravicovému premiérovi umožnit kandidovat v předčasných premiérských volbách. Těch se doposud směli účastnit pouze členové parlamentu, což Netanjahu není.

Netanjahu, který se uchází o funkci premiéra za opoziční Likud, by byl bez změny volebního zákona z boje vyřazen, protože se poslaneckého mandátu vzdal po loňských prohraných volbách.

Už před hlasováním Knesetu Netanjahu řekl, že do premiérských voleb půjde jen tehdy, bude-li mít naději vytvořit dostatečně silnou koalici pro budoucí rozhodování. Bývalý premiér ale nevyloučil, že bude o funkci předsedy vlády usilovat v budoucnu.

Jeho strana Likud zrušila primárky, které byly plánované na úterý a v nichž se měl Netanjahu utkat o kandidaturu na funkci premiéra s nynějším předsedou strany Arielem Šaronem. Ten se nyní stává kandidátem strany automaticky.

Volební preference
Podle průzkumů Šarona dělí od kandidáta levice a odstupujícího premiéra Ehuda Baraka pět až sedm procent preferencí.

Rozdíl mezi Barakem a Netanjahuem byl podle posledních průzkumů téměř 20 procent ve prospěch Netanjahua.

Klíčovým hráčem byla strana Šas

Barak podal minulý víkend překvapivou demisi a vyprovokoval tak předčasné premiérské volby.

Hlavním aktérem parlamentních šachů je paradoxně ultraortodoxní strana Šas, která Netanjahua podporovala. Šas má 17 mandátů a je třetí nejsilnější parlamentní skupinou.

Její vedení v pondělí oznámilo, že strana nepodpoří zákon o rozpuštění parlamentu, ale že bude hlasovat pro tzv. Netanjahův zákon.

Po Netanjahuově odstoupení z listiny kandidátů premiérských voleb řekl šéf Šasu Eli Išaj, že strana nesouhlasí s ultimátem, před něž ji postavil Netanjahu, a že v hlasování o premiéra podpoří Šarona.

Pozorovatelé se shodují, že Šas nepodpořil zákon o rozpuštění parlamentu z obav ze ztráty poslaneckých křesel.

Peresova šance

Barak ztratil podporu parlamentu v létě kvůli údajně přílišným ústupkům vůči Palestincům. Od té doby jsou zablokována mírová jednání. Jejich obnovu by mohla přinést separátní jednání, jež v úterý zahajují ve Washingtonu izraelská a palestinská delegace.

S vedením Barakovy Strany práce hodlá v úterý jednat o možné kandidatuře na funkci premiéra ministr regionální spolupráce Šimon Peres, který se brzy ráno sešel také s Barakem.

Podle průzkumů má Peres, který funkci premiéra zastával v letech 1995 a 1996, jako kandidát levice větší šanci než Barak. Aby mohl kandidovat, potřebuje podporu aspoň deseti poslanců z téhož poslaneckého klubu.

Volby se měly podle původních předpokladů konat 6. února. Jak ale sdělila volební komise, termín je příliš krátký na to, aby mohla komise zaručit regulérnost voleb. Parlament má proto v úterý rozhodnout o odkladu data; v úvahu připadá 6. březen.