Chtěl být technikem, ale z nouze nakonec vystudoval lesnickou akademii (na osobní stipendium císaře pána) a ve čtyřiadvaceti se stal lesníkem v dnešním Slovinsku. Od roku 1821 žil s rodinou v Terstu a právě pohled na Jaderské moře jej vyprovokoval k přemýšlení o pohonu lodí.
V Terstu tehdy fungoval jediný kolesový parník. Jezdil do Benátek a svou drahotou, pomalostí a nepohodlností (lopatky kolesa při přechodu ze vzduchu do vody loď nepříjemně rozechvívaly) sloužil spíš jako reklama na konkurenční plachetní bárky.
První šroub vmontoval do loďky
S podporou dvou místních obchodníků nechal Ressel v únoru 1826 zhotovit šroub, který vmontoval do malé loďky. Poháněn s pomocí dvou statných mužů fungoval tak dobře, že si vynálezce podal žádost o patent: "Já, Josef Ressel, c. k. lesmistr, zde oznamuji tímto slušně, že jsem učinil vynález..." (následuje popis).
A právě před sto pětasedmdesáti lety, 11. února 1827, patent dostal. Měl jedinou vadu: Monopol s tím spojený platil jen dva roky. Vynálezce zprvu marně hledal solventního společníka. Nakonec jej našel - za to, že na něho převedl své privilegium. Podnikatel Fontana koupil dvacetimetrovou loď Civetta (Sůvička). V mocnářství však neexistoval podnik schopný vyrobit kvalitní parní stroj, což se nakonec stalo osudným.
Zkušební plavba skončila prasknutím trubky
V srpnu 1829 proběhla zkušební plavba, kdy Civetta se čtyřiceti lidmi na palubě dosáhla rychlosti 11 km/h, jenže pak praskla parní trubka. Policie, zřejmě podplacená kolesovou konkurencí, další pokusy "z bezpečnostních důvodů" zakázala.
Fontana raději od smlouvy odstoupil. Marně se Ressel u soudu bránil - nakonec musel zaplatit i soudní výlohy. Po zbytek života se pak pokoušel obhájit alespoň své prvenství. Ani v tom neuspěl.
Prvenství v Evropě
Mohl jen pozorovat, jak roku 1840 přistává v Terstu šroubový parníček Angličana Charlese Cummerowa. Ten dostal podobný patent o dva roky později, ale v námořní velmoci měl zřejmě více štěstí...
Dnes víme, že nezávislých pokusů s lodním šroubem probíhalo v té době několik, nicméně v Evropě byl Josef Ressel skutečně první, a to jak patentem, tak i jeho praktickým provedením se šroubem na zádi. Pouze v Americe jej o čtvrt století předběhl vynálezce John Stevens.
