Dokumenty léta ležely jako nezpracované archiválie ve spisovnách ministerstva vnitra. - více zde
Podle MF DNES se Tošovský dostal do kontaktu s StB z titulu své funkce v říjnu 1986, kdy působil jako poradce předsedy Státní banky československé (SBČS).
"Nikdy jsem nespolupracoval s tajnou politickou policií StB a nepředával jsem jí žádné důvěrné informace," uvedl Tošovský v prohlášení, které poskytl novinářům.
Dodal, že z pozice své práce v SBČS od roku 1986 pouze dostával různé důvěrné ekonomické informace, které ministerstvo vnitra získávalo ze zahraničí.
"Tyto informace tehdy dostávaly standardně všechny tehdejší úřady zodpovědné za ekonomiku země," uvedl expremiér.
Tošovský tvrdí, že o těchto skutečnostech informoval v rámci bezpečnostní prověrky Národní bezpečnostní úřad a že byly známy i tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi. Podotkl rovněž, že má nejen prověrku na stupeň přísně tajné, ale i prověrku NATO.
Analyzoval situaci v zahraničí
Spolupracovat měl se 17. odborem 1. správy StB, což byla zjednodušeně řečeno ekonomická rozvědka. Jejím hlavním cílem bylo získávání tajných informací v cizině.
Z dokumentů podle MF DNES vyplývá, že Tošovský během své aktivní spolupráce nikoho neudal a úmyslně nepoškodil tak, aby ho pak StB pronásledovala.
Kromě desítek odborných analýz - třeba k prolomení švýcarského bankovního tajemství ze strany USA nebo k situaci na úvěrovém trhu NSR - pomohl údajně StB s vyhodnocením některých zahraničních návštěv v bance. Některé analýzy vypracoval podle listu i pro nejvyšší vedení KSČ.
Tošovský nyní žije ve Švýcarsku, kde řídí Institut pro finanční stabilitu, což je součást světové Banky pro mezinárodní platby.
