"Nejhůře dopadlo ministerstvo spravedlnosti, které pouhá tři procenta svých nákupů realizovalo veřejně," uvedla Jana Chvalkovská, která spolu s kolegy z doktorandského studia Petrem Janským a Jiřím Skuhrovcem údaje shromáždila.
Takzvané "jednohubky", to znamená, že ve výběrovém řízení byl jen jeden uchazeč a ten zakázku získal, jsou nejčastější na ministerstvu obrany. "Objevili jsme i poněkud úsměvný příklad. Ministerstvo obrany nakoupilo šerpy a motýlky za zhruba 10 tisíc korun za kus, když jsme zjišťovali, jaké jsou ceny na trhu, objevili jsme nejdražší za 4 tisíce," řekl Janský.
"Hlídacími psy demokracie se stali studenti," komentoval výsledek práce studentů ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček. Jasně se podle něj ukázalo, že ze státního rozpočtu unikají obrovské částky, které by stát mohl použít užitečněji.
Pospíšil: Studie je chybná
Ministerstvo spravedlnosti ale výsledky výzkumu označilo za chybné a zkreslené. "Mylná je už samotná informace, že ministerstvo nakoupilo služby a zboží za 26 miliard korun. Autoři studie zahrnuli do této částky mimo jiné i mandatorní výdaje (náklady na advokáty ex offo, znalce, tlumočníky, dále například na poštovné či na energie ve všech organizačních složkách, které ministerstvo spravuje)," uvedla mluvčí Tereza Palečková. Podle ní už autoři uznali chybu a chystají se výsledky výzkumu opravit.
Resort protestuje i proti tvrzení, že uveřejnil pouze 3 procenta veřejných zakázek. Tvůrci analýzy totiž srovnávali rozpočet ministerstva a 115 organizačních složek státu, jako jsou soudy, státní zastupitelství, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, Justiční akademie s veřejnými zakázkami zadávanými pouze samotným ministerstvem.
Nejlépe ze zkoumání vyšlo ministerstvo financí, které v posledních čtyřech letech 96 procent nákupů realizovalo veřejnými zakázkami. Veškeré informace sbírali studenti pomocí robotů, programů, které automaticky procházejí webové stránky, a vycházeli také z „tvrdých“ dat společnosti Czech Credit Bureau.
Jediný uchazeč o zakázku? Něco je špatně, říká Transparency International
"Ačkoliv zadávání jednohubek nemusí být samo o sobě nezákonné, ve veřejných zakázkách jde rozhodně o nežádoucí jev. Jedná se o situaci, kdy mezi uchazeči neprobíhá žádná ekonomická soutěž, takže se nedá čekat tlak na snížení ceny zakázky, což je pointa veřejného zadávání," řekl MF DNES Janský.
"Jediný uchazeč o zakázku znamená, že je něco špatně. Není z čeho vybírat, není to reálná konkurence. A stát nemůže nikdy srovnat, jestli dostává nejlepší cenu a nejlepší podmínky," říká David Ondráčka z Transparency International. Podle něj existuje u naprosté většiny veřejných zakázek konkurence na trhu.
"Takže pokud se přihlásí jen jeden zájemce, znamená to buď, že je zakázka ušitá někomu na míru, nebo jsou podmínky natolik diskriminační, že ostatní firmy si řeknou, že nemá smysl se hlásit. Výsledkem je parodie na soutěž," myslí si Ondráčka. Navíc tím, že uchazeči nikdo nekonkuruje, se zakázky často předražují.
Zástupci Transparency International momentálně jednají s vládou o změně zákona. "Líbilo by se mi, kdyby se tahle problematika legislativně upravila. Když se přihlásí jediná firma, výběrové řízení by se zrušilo. Zatím zkoumáme, jestli by to bylo možné," dodal Ondráčka.
