Radnice uplatňuje poměrně jednoduchý postup. Před opravou jednotlivých domů jeho osazenstvo vždy přestěhuje do náhradních bytů. Do nově vymalovaných a rekonstruovaných bytů už se ale řada původních nájemníků nevrací.
Zpátky mohou pouze ti, se kterými neměla radnice žádné problémy, kteří nic nedluží a kteří byt nezanechali ve zdevastovaném stavu.
Ostatní musí žít ve starých bytech v chátrajícím pavlačovém domě u polikliniky a v budoucnu je čeká další stěhování, tentokrát na periferii města do bytů v lokalitě Poschlá.
„Byty v nově opravených domech přidělujeme pouze lidem, kteří plní své občanské povinnosti - starají se o výchovu a vzdělání svých dětí, řádně platí nájem, byty neničí,“ vysvětluje starosta města Jiří Čunek.
Rodinám, kterým úředníci města neumožnili návrat do původních bytů, se zavedený zpřísněný režim radnice nelíbí. „Komu by se to taky líbilo. Byty v pavlačáku jsou hrozné,“ říká Andrea Tulejová.
Záměr vsetínské radnice vystěhovat problémové rodiny a neplatiče na okraj města už před časem kritizoval spolupracovník společnosti Člověk v tísni Jaroslav Valůch.
„Koncentrace nejchudších občanů na jednom izolovaném místě nepomůže jejich chudobu a nepřizpůsobivost odstranit, ale naopak je násobí, protože je generačně reprodukuje,“ poznamenal Valůch.
Starosta Jiří Čunek však tvrdí, že jinou možnost město nemá. „Koncentrace problémových lidí na jediném místě, z nichž takřka devětadevadesát procent jsou romské rodiny, není nejlepším řešením. Je však jediné možné. Nemůžeme stavět nové domy v centru a tyto rodiny v nich integrovat. To by byl mnohem větší problém,“ uzavřel starosta Jiří Čunek.
 Životní podmínky Romů v "domě hrůzy" ve Vsetíně nejsou nejlepší. |
