To maji koneckonců obě země společné. Demonstrující sice v ulicích vytrvali tak dlouho, až se zbavili obou hegemonů, staré gardy však na mnoha vlivných postech zůstaly. A to žene do center metropolí obou zemí nespokojence znovu. Hlavně v Tunisku, které vlnu protestů v arabském světě odstartovalo.
V sobotu tam dokonce tři mladí lidé při pouličních nepokojích zemřeli. O den dříve v ulicích protestovaly davy proti složení přechodné vlády, kde zůstávají věrní svrženého prezidenta. A i když Tunis sobotní demonstrace přičetl stoupencům Zína Abidína bin Alího, které často obviňuje z pokusů o destabilizaci země, nic to nemění na faktu, že změny přichází jen velmi pomalu a Tunisané se zlobí.
Od neděle odstoupilo hned pět ministrů i premiér a agentura Reuters hovoří o nejhorší krizi, v níž se země ocitla od úprku bin Alího do Saúdské Arábie. Vlna rezignací podle ní zvýšila riziko, že vládu nad zemí převezme až do voleb armáda. "Vojenské převzetí volebního procesu je pravděpodobný scénář," míní Mohammed El-Katiri, analytik specializující se na Blízký východ.
Rozjitřené vášně v zemi se pokusil zklidnit prozatímní tuniský prezident Fuád Mbazaa, který včera oznámil datum voleb do jakéhosi ústavodárného shromáždění, jehož úkolem bude vypracování nové ústavy a organizace prezidentských a parlamentních voleb.
Tunisané si tyto zastupitele zvolí 24. června. "Dnešní den tak prohlašujeme začátkem nové éry... v rámci nového politického systému, který se definitivně rozchází s padlým režimem," prohlásil Mbazaa. Zároveň informoval o zrušení dosavadní ústavy.
Zda ale protesty utichnou, je otázka. "V Tunisku nevidíme změnu režimu. Svrhli prezidenta, ale je tam pořád starý režim, který má trochu liberálnější fasádu," řekla před několika dny další odbornice na oblast Marina Ottawayová.
Ústava je připravená k referendu, volby budou v červnu
Stejně jako Tunisané i Egypťané se poučili, že svrhnout autoritářského prezidenta je jedna věc, ale zbavit se jeho věrných spolupracovníků rozlezlých na různých vládních postech je věc druhá. I když fakticky vládne výbor ozbrojených sil (tedy armáda), a ten některé vládní úředníky poslal před soud.
Život v Káhiře se ani po několika týdnech po rezignaci Husního Mubaraka nevrátil úplně do normálu. Na náměstí Tahrír, které bylo srdcem nedávných nepokojů, stále stanují Egypťané, vždy připravení protestovat proti Mubarakovým věrným zůstávajícím ve vládě. Jejich konec požadovali v ulicích Káhiry i minulý pátek.
Armáda, která odmítla rozprášit masové únorové demonstrace, tentokrát zasáhla silou. Vojáci stříleli do vzduchu a tyčemi rozháněli protestující, popisovali svědci. Výbor ozbrojených sil se později omluvil a uvedl, že zásah nenařídil (více zde).
Dá se říct, že až poté se v Egyptě začaly věci posouvat kupředu. V sobotu armáda oznámila, že referendum o změnách v ústavě (jejíž platnost po Mubarakově rezignaci pozastavila) se bude konat 19. března, parlamentní volby v červnu a prezidenta si Egypťané vyberou šest týdnů poté, co zvolí parlament.
Ve stejný den také vyšly najevo detaily z nové ústavy, dle níž bude nový egyptský prezident moci sloužit v úřadu pouze dvakrát po sobě a jedno volební období bude trvat čtyři roky. Pro srovnání: Mubarak rezignoval v okamžiku, kdy šestiletý mandát zastával už popáté.
Zdraví exprezidentůO zdravotním stavu Husního Mubaraka se spekuluje prakticky od jeho rezignace. Naposledy napsal egyptský státní deník al-Achbár, že se léčí v Saúdské Arábii s rakovinou tlustého střeva a slinivky břišní. Podrobuje se prý chemoterapii. Údajně je tam s ním jeho rodina. Egypt přitom v pondělí zakázal celé exprezidentově rodině vycestovat ze země, dokud neskončí vyšetřování kolem jejího majetku. Prokuratura prověřuje stížnosti, že rodina majetek nenabyla legálně. Otázkou je také zdravotní stav tuniského exprezidenta bin Alího. Světová média před časem psala, že prý utrpěl mrtvici a je snad dokonce i v kómatu (více zde). |
A ve čtvrtek se protestující Egypťané konečně dočkali - nenáviděný premiér Ahmed Šafik, kterého na post dosadil v posledních dnech své vlády Mubarak, rezignoval. V úřadu ho nahradí někdejší ministr dopravy Essam Šaraf, oznámila armáda ve svém prohlášení na sociální síti Facebook. Ten si vojenští činitelé v poslední době celkem oblíbili a běžně ho využívají ke komunikaci s lidmi.
Přesto, výjimečný stav vyhlášený v Egyptě po atentátu na předešlého prezidenta Anwara Sadata, který po dlouhá desetiletí sloužil Mubarakovi k potíráni opozice, ale armáda dosud nezrušila. A ačkoliv to slíbila, těžko říct, kdy tak učiní.
Egypt volá zpět turisty, Čechů moc neubylo
Další starostí Egypťanů je úbytek turistů, kteří během nepokojů severoafrickou zemi vesměs opustili a vracejí se jen pomalu. Místní studenti se proto vrhli na národní památky a v rámci kampaně nazvané Egypt je bezpečný se je snaží uklidit a připravit pro návštěvníky. Populární turistickou destinací se mezitím stalo demonstracemi proslulé náměstí Tahrír, kam se prý nyní turisté s oblibou nechají vozit.
Češi se nedávnou revolucí v Egyptě odradit příliš nenechali, alespoň co se týká zájezdů k moři. "Zájem je na úrovni loňského roku. Lidé, kteří zájezdy nestornovali, letí podle svého plánu. A u těch volných nebo stornovaných míst je prodej standardní, mluvíme-li o pobřeží," řekl iDNES.cz šéf Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.
Jiná je ovšem situace u poznávacích zájezdů. "Prodej je stále zastavený a cestovní kanceláře vyčkávají, jak se situace v Káhiře vyvine. Jestli budou třeba památky opravené, aby se do nich dalo jít," přiblížil. Kdo ale kalkuluje s výrazně nižšími cenami s ohledem na nedávné události, bude spíše zklamán. Ceny zůstávají obdobné, jako byly před politickou krizí. "Za původní ceny ale zájemci mohou získat třeba o hvězdičku lepší hotel," vysvětlil Papež.
