Podle nepálské policie strávila pětatřicetiletá Amba Boharová se svými dvěma syny Sureshem a Ramirem v malé chatrči celkem čtyři dny, než ji ve středu ráno mrtvou objevil její tchán. Žena se musela do odlehlého příbytku uchýlit po dobu menstruace, a to v souladu se zakázanou praktikou „chhaupadi“. Podle jejích pravidel jsou ženy v období periody považovány za nečisté.
Policejní šéf Singh Bhat z okresu Bajura na západě Nepálu pro list The Guardian uvedl, že se matka s dětmi snažila v malém prostoru rozdělat oheň, aby se v mrazivém prostředí alespoň trochu ohřáli. Plameny se ale posléze rozšířily na deku a matka se i se svými syny udusila kouřem.
Soud přitom barbarskou tradici zakázal před třemi lety a za porušení nařízení uděluje pokutu ve výši tří tisíc rupií (600 korun). Každému, kdo by se rozhodl zákaz porušovat opakovaně, navíc od loňského roku hrozí i tři měsíce za mřížemi. V mnoha odlehlých oblastech se však „chhaupadi“ i přesto dál praktikuje. Další žena se loni v lednu v chatrči taktéž udusila dýmem z ohně, rok předtím jiná Nepálka zemřela po uštknutí hadem.
Tradice vychází z hinduismu a ženám v průběhu jejich menstruace nařizuje, s kým mohou mluvit, co mají jíst či kde mohou spát. Její stoupenci věří, že pokud ženy tato pravidla nedodržují, přinesou sobě a svým blízkým smůlu, neštěstí a smrt.
Podle organizace OSN jsou s praktikou spojena onemocnění dýchacích cest, pneumonie či průjem. Ženám v chatrčích umístěných na odlehlých místech hrozí také sexuální napadení nebo útoky volně žijících zvířat. Odborníci obviňují „chhaupadi“ také z úmrtí novorozenců a rodiček, které se musí kvůli krvácení uchýlit do ústraní hned po porodu.
„Přestože humanitární organizace proti této slepé víře bojují a snaží se lidi vzdělávat, většina žen se této tradici nemůže vyhnout kvůli společenským normám a náboženství,“ popisuje aktivista Judda Bahadur Rawa z okresu Bajura. „Ačkoli počet žen, které tuto tradici dodržují stále klesá, řada žen ji praktikuje, aniž by je někdo nutil. Nový zákon rozhodně není efektivní,“ dodává Rawa.
