"V Bagdádu jsou k vidění graffiti Aryan Nations," řekl CNN vyšetřovatel z amerického ministerstva obrany. Aryan Nations je nacionalistická, protivládní a antisemitská skupina.
Podle organizace The Southern Poverty Law Center, která se zabývá rasismem ve Spojených státech, je vysoký počet neonacistů v armádě důsledkem snahy zajistit další vojáky pro války v Iráku a Afghánistánu.
"Existuje čím dál tím víc důkazů, že vojenští velitelé, na které je vyvíjen tlak, aby splnili normy počtu sil, snižují laťku, která brání rasistickým extremistům sloužit v ozbrojených složkách," napsal ředitel centra Richard Cohen ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi.
"Armáda se tím zabývá," citovala CNN mluvčího ministerstva obrany Bryana Whitmana.
Extremisté přitom mohou představovat bezpečnostní riziko pro samotnou Ameriku. Pravidla pro jejich vstup do armády se zpřísnila poté, co v roce 1996 veterán z Perského zálivu Timothy McVeigh v Oklahoma City zabil 169 lidí.
O pozice v armádě projevují extremisté zájem už tradičně a jejich starší kolegové je v tom podporují. "Důvody jsou zjevné. Vojáci jsou vycvičeni, aby uměli zacházet se zbraněmi, výbušninami a znali válečnou taktiku, aby tomu byli schopni učit i ostatní a aby fungovali ve vysoce disciplinované kultuře, která je zaměřená na válečné násilí," tvrdí zpráva centra.
Neonacisté nebo Mexičani?
Ačkoli v americké armádě mají sloužit tisíce ultranacionalistů a rasistů, o tom, komu patří budoucnost armády, rozhodnuto není. Nejrychleji rostoucí částí americké populace jsou Lationameričané a armáda toho hodlá využít.
"Americká armáda se stále víc obrací k Latinoameričanům - včetně desítek tisíc ilegálních imigrantů - aby za ni bojovali a umírali," napsal Andrew Gumbel pro The Independent.
Už nyní pochází velká část amerických vojáků z Latinské Ameriky. "Ačkoli nikdo nezveřejňoval původ padlých, odhadujeme, že 20 % z nich byli Latinoameričané," tvrdí Jorge Mariscal z Kalifornské univerzity.
Jedním z vůbec prvních amerických padlých v Iráku byl guatemalský sirotek José Gutierrez, který do Spojených států přišel ilegálně ve 14 letech.
Podle Johna McLaurina, náměstka ministra obrany pro lidské zdroje, by se v příštím letech měl podíl Latinoameričanů v armádě zvýšit z deseti na dvacet dva procent.
Dosáhnout toho bude snazší i proto, že část Latinoameričanů nemá jiné pracovní příležitosti a prostřednictvím vojenské služby může zlepšit své vyhlídky na získání občanství.
