Nemusíte se těšit, ale proč se hned bát

  • 40
V tomto komentáři musím být osobní. Patřím k lidem, kteří se na půlnoc z pátku na sobotu těší jako dítě na vánoční dárky. Magická noc, kdy se na Petrových kamenech prohánějí čarodějnice, keltský Beltine, který končí vládu zimy nad střední Evropou, dostávají smysl.

Čarodějnice jsou spáleny, jaro se vrací mezi ruiny a kopřivy.

První květen už není Svátkem práce (práce není žádný svátek) ani svátkem lásky (ta svátek nepotřebuje). Je pro mě dnem, odkdy k mému domovu patří Alpy a jižní moře.

Ve stejnou dobu bude společnost vlídných a inteligentních lidí na zahradě pražské vily zažívat přesně opačné pocity. Budou pořádat tryznu za českou samostatnost.

Brusel je pro ně symbolem zbytečných předpisů, svazování iniciativy a stavění do latě. Zatímco já budu přípitkem cosi vítat, oni se budou loučit. Zatímco ve mně budou převažovat naděje, v nich obavy a trpkost.

Pro většinu lidí patrně nebude páteční půlnoc tak citově vypjatá. Evropskou unii nechápou ani jako jaro, ani jako zlou čarodějnici, nýbrž jako nutnost - argument, že malá země nemůže vzkvétat mimo evropský trh, byl slyšet často a je naprosto nevyvratitelný.

Já budu své nadšení samozřejmě hájit, ale chápu ty, kteří mi řeknou, že je nemístné.
Je spousta věcí v unii, které jsou legrační. Třeba válka o název marmelády. Jsou věci, které jsou špatné. Například zemědělská politika, která vám vyplácí peníze jen proto, že jste rolník.

A na jiné se zas nedostane. Pokrytecké je, když velké státy pod pokličkou boje proti nacionalismu hájí své mocenské a hospodářské zájmy. Navíc je budoucnost spolku nejasná.

Má zůstat blízkým smluvním společenstvím, nebo se má vydat na cestu k nějaké formě federace? V nejbližší době se příznivci těsné spolupráce utkají s jejími odpůrci v zápase o evropskou ústavu.

Jak to dopadne, nevíme. A nevíme, jestli budeme v Evropě úspěšní. Co však víme? Unie je spolkem rovnoprávných demokratických zemí. Všem lidem v ní je zaručena svoboda (a to nejen na papíře).

Všechny normy a zákony jsou přijímány demokraticky. Soudy jsou nezávislé a lidé mohou svobodně vyjadřovat názory. Pokud suverénní stát poskytuje část svých pravomocí tomuto spolku, záleží jen a jedině na něm, zda to udělá. Česká republika to udělala v loňském referendu.

Zkrátka, můžete se mi vysmát za to, jak se do Evropy těším. Ale pokud uvěříte, že je to strašidlo, jste mnohem pošetilejší než já.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video