Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nemohu přece jen tak vyklidit bojiště

  0:01aktualizováno  0:01
Letošní rok je pro Václava Klause docela převratný: odchází z vedení ODS, kandiduje na prezidenta, a k tomu navíc nečekaně vysvětluje poměr s mladou přítelkyní.

Proč jste se vlastně rozhodl kandidovat na prezidenta?
Vzhledem ke své obrovské angažovanosti v posledních třinácti letech to považuji skoro za svou morální povinnost. Mám pocit, že není možné, abych vyklidil bojiště bez něčeho takového.

Proč jste se tedy rozhodl až teď?
Jednou věcí je, kdy jsem se rozhodl, a druhou věcí, kdy jsem se rozhodl to oznámit.

To je rozdíl?
To je rozdíl. Pocit, že tu věc nemohu vypustit, jsem měl celý rok 2002. Oznámení kandidatury nepochybně bylo jistým taktickým prvkem.

A nepřetaktizoval jste to? Zároveň s vaší kandidaturou ODS oznámila, že bude chtít prosadit přímou volbu prezidenta. A přitom není už moc času změnit ústavu, která by to umožnila. Navíc jste dosud vždy přímou volbu odmítali.
Chtěl bych trvat na jedné věci: já jsem ve věci přímé volby prezidenta žádnou silnou roli nehrál. To je spíše následná reakce ODS na toto mé rozhodnutí. Druhou věcí je, že jsem už v březnu napsal v Lidových novinách článek, který se jmenoval Přímá volba prezidenta jako program pro naši zemi? Z toho článku novináři a politikové velmi nefér způsobem citují mé radikální odmítání přímé volby prezidenta. Já jsem polemizoval s tím, zda má být přímá volba základním tématem volební kampaně a říkal jsem tam slova, že to odmítám jako náhražku skutečných témat naší doby. Jedna věta zněla - a teď možná někoho překvapím - přímá volba prezidenta je pro naši zemi nepochybně varianta možná.

Nevytrháváte zase nyní ty citace pro změnu účelově vy, abyste zakryl, že jste byl proti přímé volbě? Že jste tvrdil, že přímá volba je v příkrém rozporu s naším demokratickým systémem? Taková věta se snad ani z kontextu vytrhnout nedá.
Ne, ne, ne. Moc prosím, má-li novinář přijít připraven, aby přišel. Cituji přesně: "Nevěřím svým očím, když vidím, že se jedna skupina našich politiků snaží vyhrát parlamentní volby na základě tématu přímé volby prezidenta." Já tím říkám: Přímá volba prezidenta nemá tradici, ještě v historii u nás nikdy nic takového nebylo a je naprosto evidentní, že je to v dnešní době pokus o jednu konkrétní volbu, respektive o jednu konkrétní nevolbu.

Ovšem i vaši kolegové z ODS říkají, že podpora přímé volby je teď účelová. Například pan Zahradil.
Pan Zahradil to interpretuje způsobem, pro mě úsměvným: Že toto je cesta, jak usnadnit Václavu Klausovi možnost uspět. Já bych tuto formulaci nikdy nepoužil.

Není pravdivá?
Ne, že není pravdivá. Posloucháte přesně, co říkám? Já jsem řekl: "Já bych za sebe tuto formulaci nikdy nepoužil."

Pravdou ale je, že když Senát nedávno projednával návrh na zavedení přímé volby prezidenta, tak ODS hlasovala proti. To znamená, že jste tuto možnost měli a nevyužili jste ji. Takže obrat ve vašem postoji je.
Já neříkám, že tam není. Jenom trvám na tom, že účelovost to chtít nebo nechtít a tehdy chtít a tehdy nechtít a teď chtít a teď nechtít je prostě součástí politické hry, kterou hrály a hrají všechny politické strany.

Výkonná rada ODS předminulý víkend rozhodla, že bude podporovat přímou volbu. A já se ptám: jaký je důvod, že ji ODS najednou požaduje? Je to proto, že pokud by prezidenta volila sněmovna a Senát, jak je to v ústavě dosud, neměl byste šanci?
Odlište stanovisko ODS a stanovisko mé. Chcete-li mě dohnat k nějaké ostré formulaci, tak bych to velmi přesně nazval, že jsem neprovedl žádné fatální bránění se tomuto posunu v názoru ODS. Myslím, že to je velmi okrajové téma a trvám na tom, že to bylo okrajové před volbami v březnu a myslím, že to je okrajové i teď. Kdybychom to chtěli zploštit jen na problém přímé volby, tak se míjíme s podstatou problému. Jsem přesvědčen, že být prezidentem po unikátních třinácti letech Václava Havla bude těžké pro každého, kdo vyhraje. A bude těžké pro každého, ať vyhraje tou či onou metodou volby. A to je to, co mě zajímá.

Ve hře o prezidenta je osm jmen. V čem byste byl jiným, lepším prezidentem, než dejme tomu Otakar Motejl nebo Petr Pithart. Ti v některých průzkumech stojí před vámi, jinde těsně za vámi...
Nevidím hlavní důvod kritizovat ostatní kandidáty. O názorech pana Motejla na svět, ač se on v politice pohybuje třináct let, nic moc nevím. O něm bych si netroufl udělat vůbec žádný soud. Mám stejný pocit, že by si o něm netrouflo udělat žádný soud ani devětadevadesát procent obyvatel České republiky - kromě těch, kteří za každou cenu chtějí prosadit prezidenta, který by nebyl výraznou politickou osobností. Je to člověk, který de facto v politice nebyl a žádnou stopu po sobě v klíčovém období devadesátých let nenechal. Skoro totéž o neponechání stopy bych si troufl říci i o Petru Pithartovi.

Kdo je pro Vás nejvážnějším protihráčem, soupeřem?
Nemyslím si, že je seznam kandidátů uzavřen. Je třeba vyčkat na stanovisko sociální demokracie.

V tuto chvíli?
Stejně očekávám, že se prosadí do kandidatury Miloš Zeman. No a pak je to přece všechno úplně jinak než ti alternativní kandidáti.

Pokud to bude Zeman, bude ten souboj pro vás větší výzvou, větším zážitkem?
Musím říci, že bude-li systém nepřímé volby, tak si nemyslím, že se jedná o souboj. O souboj by se jednalo, kdyby to bylo v systému přímé volby, kde by člověk mohl kandidovat na základě nějakých svých předností nebo nedostatků, schopností nebo neschopností se šancí oslovit voliče nebo neoslovit. Pokud půjde o nepřímou volbu, pak se jedná o rozhodování stranických sekretariátů. A v tu chvíli nevidím možnost provádět prezidentskou kampaň.

Pokud by ta přímá volba byla - což je teď zájem ODS - tušíte, na čem byste založil svou prezidentskou kampaň?
Prezident se musí v každém případě pokusit být jistým svorníkem země, nepokoušet se ji polarizovat, nepokoušet se ji nějakým způsobem rozbíjet. Nejsem si jist, jestli to bylo třináct let úsilí Václava Havla. Spíše si myslím, že nikoliv.
Za druhé úkolem prezidenta je dodávat lidem pozitivní náhledy na svět, optimistické předpovědi a nikoliv spoluvytvářet blbou náladu. To je pro mě druhá zásadní věc.
Třetí zásadní věc je to, že cítím ve společnosti díky celé řadě vlivů něco, co bych nazval otřesenou legitimitou polistopadového režimu, z čehož nesmírně tyjí komunisté a socialisté. To je něco, co hrozí destabilizovat naši zemi. Čili já bych považoval za zásadní spolupůsobit na nový návrat legitimity polistopadového režimu, který nemůže být udělán jinak než reinterpretací devadesátých let v myslích deseti milionů v naší zemi.
Konečně čtvrtou věcí by byla reakce na to, že celým polistopadovým vývojem se jako červená niť vine víra v právo nevolených jednotlivců a institucí a organizací zásadně ovlivňovat politický život země a zásadně podlamovat důvěru v instituce, které tvoří základ parlamentní demokracie. Znova si myslím, že k tomu dnešní prezident výrazně přispíval, a mám pocit, že toto musí skončit.

Chtěl byste více pravomocí?
V žádném případě bych takové ambice neměl. Pravomoci prezidenta se mi zdají i teď velmi vysoké, jsou na pomezí toho, abychom náš systém mohli striktně definovat jako parlamentní systém. Doporučoval bych ale větší zapojení prezidenta do jisté spolupráce s ostatními vrcholovými ústavními orgány, méně ho ponechávat jako osamocený výčnělek celého ústavního systému.

Říkal jste, že chcete posílit komuikaci prezidenta s ostatními. Jak byste zrovna vy spolupracoval s premiérem Špidlou, o němž jste svého času řekl, že je to nebezpečnější socialista než Miloš Zeman?
Úvahy o roli prezidenta ve společnosti nemají opravdu nic společného s personálními otázkami... (směje se).. Je povinností politika, aby nepersonifikoval věci a uměl jednat s ostatními politiky, byť mají jakýkoliv názor. To v uplynulých letech nebylo dodržováno. O panu Špidlovi si mohu myslet cokoliv, ale vystoupil jsem v sobotu Pražském hradě na velké mezinárodní akci, která se jmenuje trilaterální komise, a měl jsem vystupovat po předsedovi vlády. On se nedostavil a dal přednost - k šoku účastníků - volební kampani na Moravě. Nicméně já si připravil větu, kterou jsem chtěl říct před ním, ale řekl i bez něj: Cokoliv si mohu myslet o předsedovi dnešní sociální demokracie - a podotýkám, že s ním nesouhlasím téměř ve všem - plně respektuji, že je představitelem legitimních politických názorů a legitimního politického seskupení v této zemi.

Chcete říci, že pokud tedy vázla komunikace mezi vámi jako premiérem a Václavem Havlem, bylo to z jeho strany?
Stoprocentně.

Je alespoň něco, v čem byste chtěl na Václava Havla navázat?
Václav Havel byl, zejména na počátku, nepochybně svorníkem země. Podařilo se mu získat na svou stranu drtivou většinu občanů této země a přispět k tomu, že první chvíle postkomunistické fáze proběhly sametovým způsobem. To je historický čin a historická role Václava Havla. Za druhé: Václav Havel určitě sehrál velmi pozitivní roli v zahraničí, kde se stal symbolem. Teď bych zdůraznil: bez ohledu na to, co on skutečně v zemi dělal nebo nedělal (usmívá se..). Ve světě byla prostě poptávka po symbolu postkomunistické éry a ze všech potenciálních kandidátů se do této poptávky, vytvořené veřejným míněním a médii celého světa, nejvíce hodil Václav Havel. On tuto roli hrál a díky tomu Česká republika získávala bonus, který by jinak neměla.

Dovolte v této souvislosti osobní otázku: Václavu Havlovi se líbí ženy. A o vás před časem bulvární deník Blesk napsal, že máte mladou přítelkyni jménem Klára a přinesl i nějaké fotografie. Miroslav Macek kdysi řekl, že něco takového může politika v očích veřejnosti i zlidštit. Zaznamenal jste i takovéto pozitivní reakce ?
Zaznamenal jsem reakce různé, oboustranné, nicméně myslím, že to daleko více ovlivnilo můj život soukromý než můj život veřejný.

Vy jste nepočítal s tím, že něco takového může v novinách objevit?
Nevím. Člověk přebíhá ulici na červenou a samozřejmě musí počítat s tím, že sklouzne a přejede ho auto. I my politici žijeme jako normální lidé. Dělat z nás nějaké nenormální bytosti by bylo asi nesmyslné. Chci k tomu říct ještě jednu věc: Nikdy jsem se nepouštěl do falešně znějících moralistických kázání ve svých článcích, projevech, rozhovorech. Tím bych se chtěl odlišit od moralistických kázání lecketrých jiných.

Jaký je váš názor na nevěru?
Nemyslím, že k tomu mohu něco originálního a nového přinést.

Kdybyste byl prezidentem dnes, pozval byste do Prahy summit NATO?
Je to prestižní událost, která dává Českou republiku na titulní stránky světových deníků. Takže odpovídám ano. Ale je to mince o dvou stranách. Pozitivní význam toho, že se akce koná u nás, je neuvěřitelně přeceňován a zveličován. Abych byl férový: moje dítě je členství v Měnovém fondu a Světové bance. Přesto jsem váhal, zda požádat o konání výročního zasedání těchto organizací v Praze. Veřejně teď sděluji jednu zajímavou větu, že v momentu, kdy se mělo rozhodnout, mě nalákali do kouta sálu, kde se to projednávalo, mí osobní přátelé - jak šéf MMF, tak šéf Světové banky - a oba se mě potichu zeptali: Chcete to fakt?

Ta otázka zní občas na ulicích ještě jasněji: Máme zapotřebí si nechávat rozbíjet Prahu po povodních ještě jednou?
Kdybych rozhodoval, tak bych určitě volil skromnější zasedání, méně okázalé, s menším počtem lidí. Klidně bych byl pro, aby bylo na daleko uzavřenějším místě než je křehké centrum našeho jediného velkoměsta, ale na druhé straně si myslím, že komunikace se světem je věc nesmírně důležitá.

Zůstaňme ještě u "co by kdyby". Co byste dělal, kdyby za vámi přišla žena z Karlína a obrátila se na prezidentskou kancelář s žádostí o pomoc, protože už dva měsíce bydlí v tělocvičně?
Já vám odpovím jinak. Dnes ráno jsem odpovídal na dopis jedné třiašedesátileté ženě. Psala, že jí naprosto nečekaně zemřel syn a ona se ocitla v takové chudobě, že neměla na jeho náhrobní kámen. Požádala všechny členy vlády i pana prezidenta, jestli by jí na ten kámen nepřispěli. Nikdo jí neodpověděl ani slovo, píše ta žena: "A jediný Vy jste mi poslal peníze!" Kdyby to nebylo něco, co jsme řešil těsně předtím, než jste přišli, vůbec bych o tom nemluvil. Berte to ale jako nepřímou odpověď na vaši otázku.

Takže byste oné ženě dal peníze?
Pokoušel bych se hledat nějaké řešení. Podívejte, já příliš nevěřím v institucionální pomoc, nevěřím v institucionální charitu, nevěřím v ostentativní akce sdružení jako je Výbor Dobré vůle, Vize 97, Člověk v tísni. Já si nejsem jist, kam ty peníze jdou, kolik spolyká ta instituce samotná, proto si myslím, že charita tohoto typu má být adresná, osobní a člověk má ty peníze dávat přímo.

Měli jsme na mysli něco jiného: zdali by místo vaší přímé pomoci neměla rychleji pracovat Praha 8, jejíž starosta je členem vaší strany.
Bojím se tuto otázku zploštit, jde o to, co je zodpovědnost jednotlivce, pojišťoven, co komunální úrovně a co vlády. Vláda se nesmírně chválí za povodně a přitom si myslím, že neudělala prakticky nic. A nyní zkouší říkat: Co je v Karlíně, to mě nezajímá, to se obraťte na starostu Prahy 8. To je součást nesmírného zplošťování politiky v této zemi.

Ve stejný den jako kandidaturu na prezidenta jste oznámil další závažné rozhodnutí: odejít po dvanácti a půl letech z funkce předsedy ODS. Dají se tyto dvě věci jednoduše spojit? Nebo odchod z vedení ODS má i jiné důvody?
Primárně je to opravdu dáno tím, že si nemyslím, že by bylo možné kandidovat na prezidenta, rvát se v televizních Sedmičkách s předsedou jiné politické strany o detaily toho či onoho návrhu zákona. To se mi zdá nemožné. Čili buď, anebo. Druhá věc je, že už také bylo potřeba, aby se trošku zatřáslo ODS. Mně samozřejmě její vývoj není a nebude lhostejný. Neznamená to, že zmizím na jakýsi exotický ostrov a přestanu číst o tom, co se v této straně děje. Ale mám pocit, že jsem až moc držel jednotu ODS a dodával jí pevnou půdu pod nohama a byl jistým svorníkem celé této strany,  a že je nyní potřeba, aby si ODS taky prožila, zažila, užila nějakou novou fázi. Já vnímám, že to mé rozhodnutí - bez ohledu na mediální střílení několika disidentů typu Přemysla Sobotky - ODS najednou v jistém smyslu zmátlo, najednou neví, co bude dál. Jeden z místopředsedů řekl: "To jste nám to, pane předsedo, moc neusnadnil!" A moje odpověď na to byla, že nevidím důvod to usnadňovat.

Jak jste vnímal sílící hlasy, které se ozývaly, že s vámi už by ODS volby nevyhrála? Říkal to například i místopředseda Nečas.
Znám názory Petra Nečase a vím, že on k nim dodává druhou větu, kterou už vy v titulku vašeho rozhovoru neuveřejníte, a to sice větu: "Ona ODS v tomhleto rozložení voličských sil těžko vyhraje i bez Klause!" Tady jde opravdu o to, zda v krátkém a středním období při výrazné levicovosti elektorátu v naší zemi a při velmi úspěšném zdiskreditování našich devadesátých let je šance, aby ODS - zůstávající jedinou, která tuto éru chce hájit - mohla snadno vyhrát volby. Pak je opravdu možné postupovat způsobem, který chce udělat řada mladších členů ODS - a já právo tohoto typu respektuji - říci: My jsme ti mladí, my jsme ta devadesátá léta nedělali, my k nim žádnou vlastní spoluzodpovědnost necítíme, naše dítě to nebylo, my se od nich můžeme klidně odtahovat a říkat - neotravujte nás! Říkat v televizních Sedmičkách: Neotravujte nás s opakovanou diskusí o plusech a mínusech kupónové privatizace, nás to už nezajímá, A jestli to je cesta k lepší pozici ODS v naší společnosti, jak si myslí někteří tito mí kolegové, nevím. V každém případě je to jedna z možností a chtějí-li po ní jít, tak já jim v tom budu přát jenom úspěch. Myslím, že toto není postoj pana Tošenovského, takle ostrý postoj. On ani na toto nemá věk, aby se mohl chovat tímto způsobem. K jeho ambicím já neřeknu nic jiného, než že jim skutečně nerozumím.
 
Čekal jste, že právě on s kandidaturou přijde první?
Nečekal jsem to v jednom slova smyslu: vím, že on není politicky výrazný člověk, a myslím, že předsedování ODS je obrovská zodpovědnost, je to něco, co vyžaduje věnování se tomu dnes a denně, od rána do noci, vyžaduje to bytí zde na dosah. Je naprosto vyloučeno řídit ODS s Ostravy při hejtmanování. Je naprosto vyloučené být šéfem ODS, pokud se nepřejde k nějakému nešéfování a kolektivnímu vedení, aniž by člověk neměl pevné ideové názory, aniž by byl programovým tvůrcem té politické strany, aniž by nebyl bojovníkem v každodenních utkáních s médii a jinými politiky o těchto věcech. Ale protože nové příležitosti dávají vyrůst novým osobnostem, třeba se v tomto zásadně mýlím a pan Tošenovský se promění v úplně jiného člověka, než jakého jsem ho dosud já znal.

Řeknete svého kandidáta?
Pochopil jsem, že navrhování kandidáta by tomu člověku určitě neprospělo, proto to říkat nebudu. Minulý týden jsem si všiml, že média publikovala tři jména mých údajných kandidátů na předsedu - trojice Nečas, Tlustý, Říman.

A jsou to vaši kandidáti?
Výkonné radě ODS jsem řekl, že mě mrzí, že mezi kandidáty, kteří se přihlásili do souboje nebo jsou zmiňováni v médiích ohledně souboje o předsednictví ODS, nejsou i politicky a ideově vyhraněnější kandidáti jako jsou Nečas, Tlustý a Říman. Myslím, že to je o trošku něco jiného než mé prohlášení, že to jsou moje koně.
 
Poslední otázka, kterou nemůžeme nepoložit: nevyjde-li vám kandidatura na prezidenta a pokud odejdete z funkce předsedy ODS, jaký povedete život dejme tomu za rok?
Určitě se neodstěhuji na Vysočinu jako Miloš Zeman. Nemíním se vzdát svého poslaneckého mandátu, není pro mě žádnou urážkou - jak je mi pořád předhazováno - sedět v poslaneckých lavicích. Nicméně výrazně zintenzívním svou činnost přednáškovou, publikační jak u nás doma, tak v zahraničí.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Neznámý útočník střílel z vozu na projíždějící auto, žena nepřežila

V jihlavské Slavíčkově ulici se střílelo na projíždějící automobil. Útok...

Na okraji Jihlavy se v pátek odpoledne střílelo. Po ženě v autě z protijedoucího vozu několikrát vystřelil zatím...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



VIDEO: Čínský lezec po mrakodrapech zemřel, spadl z 62patrové budovy

Známý čínský lezec Wu Jung-ning

Číňan Wu Jung-ning, který se proslavil lezením po výškových budovách bez jakéhokoli jištění, zemřel po pádu...

Nenecháme si vnucovat, kdo u nás bude pracovat nebo žít, řekl Babiš v Bruselu

Premiér Andrej Babiš vystoupil v Bruselu na tiskové konferenci na okraj summitu...

Premiér Andrej Babiš odmítá, aby se Česko pokoušelo přijetím několika uprchlíků přesvědčit Evropskou komisi ke stažení...

V USA se kolem MeToo šíří rozpaky, vánoční večírky poznamenal strach

Demonstrace na podporu kampaně MeToo před Trump Tower na Manhattanu (9....

Američané začínají zpytovat svědomí, zda se to s povykem kolem sexuálních skandálů nepřehání. Některé případy ukázaly,...



Další z rubriky

V Americe roste zájem o češtinu, v Rusku kvůli sankcím opadá

Děti, které se v Chorvatsku učí česky, slaví „Den mateřského jazyka“.

České písničky, pohádky i hry. Výuka českého jazyka probíhá i daleko za našimi hranicemi, rozhodně však ne biflováním...

Šlechtová chce pro vojáky lepší vybavení, do Libye je poslat nehodlá

Ministryně obrany Karla Šlechtová navštívila  Generální štáb v Praze, kde ji...

Výstroj vojáků a technické vybavení armády budou jednou z priorit ministryně obrany Karly Šlechtové (za ANO). Nová...

Babiš kritizoval, jak stát dává miliardy na inkluzi a soukromým školám

Premiér Andrej Babiš uvedl do funkce ministra školství, mládeže a tělovýchovy...

Situaci, kdy stát dává na inkluzi ve školství miliardy, kritizoval premiér Andrej Babiš při uvádění nového ministra...



Najdete na iDNES.cz