VŠE O KATASTROFĚ
články | fotografie
konta | krizové linky
Čtrnáctiletý Murlitharan před blížící se vlnou utekl na strom. Protože neumí plavat, nemohl dolů. Voda v jeho vesnici Tapai Ming na ostrově Car Nicobar neopadla ani po deseti dnech.
"Neměl jsem co jíst, ani doušek vody k pití, a žádná pomoc nebyla v dohledu," popisuje své trápení. Až ve čtvrtek chlapce zachránil vrtulník indické armády.
Podle záchranářů vysílený hoch ze stromu spadl do vody. Další obyvatelka ho ale odnesla do bezpečí, helikoptéra ho pak dopravila do nemocnice v hlavním městě souostroví Port Blair, píše N24. Ostrov Car Nicobar je po tsunami úplně zničený.
Štěstí měla celá chlapcova rodina. Murlitharanovi rodiče také přežili, jsou v nemocnici v indickém Madrasu.
Děti musíme chránit, zní z Francie
Děti tvoří podle odhadů jednu třetinu ze 150 tisíc obětí řádění tsunami v jihovýchodní Asii. Další tisíce dětí přežily, ztratily ale rodiče. Ti jsou buď mrtví nebo pohřešovaní, pokud rodiče přežili, mohou být například v nemocnici daleko od domova. Domy, ve kterých děti žily a školy, kde se učily, srovnal živel se zemí.
"Musíme zabránit tomu, aby se tyto děti staly obětí obchodníků s lidmi," varují mezinárodní organizace. Ty už také zveřejnily první zprávy o tom, že mezi sirotky "loví" kuplíři.
Srí Lanka na tyto zprávy reagovala tím, že v oblastech postižených tsunami zakázala adopce osiřelých dětí. Chce tak zabránit tomu, aby se děti dostávaly do spárů kriminálních živlů.
S vlastní iniciativou už přišla francouzská vláda. Podle premiéra Raffarina by se v zasažených oblastech měla zřídit zvláštní dětská centra. V nich by děti byly chráněny před obchodníky s lidmi a dostávalo by se jim vzdělání. Další částí projektu by mělo být hledání rodičů či příbuzných a znovusjednocování rozdělených rodin.
Stovky škol jsou zničené
Jen v indonéské provincii Aceh zničily tsunami podle odhadů UNICEF 380 školních budov. Jedenáct set učitelů zemřelo nebo je na seznamu pohřešovaných. Na Srí Lance bylo zničeno nebo poškozeno sto padesát škol.
Pro dětskou psychiku je podle odborníků důležité, aby děti brzy znovu našly pevný denní režim. Proto se místní úřady i dětský fond UNICEF snaží, aby vyučování začalo v postižených oblastech co nejdříve.
"Škola v těchto případech neznamená pro děti jen učení. Je to i ochrana před zneužíváním," říká Gudrun Bergerová z rakouského UNICEFU.
Organizace posílá do Acehu, kde by škola měla začít 1. února, na 600 velkých stanů, které se dají použít jako provizorní školy, a 1200 beden s učebními a sportovními pomůckami. Pracovníci UNICEF také budou školit místní učitele, aby se dokázali vypořádat se situací traumatizovaných dětí.
