List s odvoláním na lékaře uvádí, že komise, kterou vede osobní tajemník Saddáma Husajna Abdal Hámid Mahmúd vybrala skupinu lékařů tvořenou třemi francouzskými, jedním německým a jedním švédským odborníkem, aby iráckého vůdce léčili.
Jeden z prezidentských paláců na okraji Bagdádu byl prý přeměněn na soukromou kliniku pro Saddáma Husajna a potřebné vybavení bylo dovezeno z Jordánska.
Třiašedesátiletý Saddám Husajn podle listu souhlasil podvolit se chemoterapii poté, co začal mít problémy s klouby a dýchací potíže, zhoršil se mu zrak a přechodně ztrácel paměť.
Irácké "nezávislé" zdroje, které list cituje, uvádějí, že Saddám Husajn jmenoval během rodinného shromáždění svého syna Kusaje hlavou rady pověřené vládou země, pokud by zemřel nebo nebyl schopen vykonávat státnické funkce.
Zprávy o Husajnově rakovině kolují v tisku od roku 1996
Nejde o první zprávu, podle níž irácký vůdce trpí rakovinou. Časopis Foreign Report už v roce 1996 uvedl, že Saddám Husajn trpí rakovinou lymfatických žláz, že ho léčí v Bagdádu evropští specialisté a že podstoupil léčbu ozařováním. Kuvajtský deník Ar-Raj al-Ámm v říjnu 1998 zase tvrdil, že Husajn má rakovinu střev.
Letos v červenci napsal o rakovině i britský list The Times. Zprávy o jeho zhoršujícím se zdraví podle listu údajně posilují boje o moc mezi jeho dvěma syny a narušují mýty o jeho nepřemožitelnosti, které pečlivě podporoval během dvou desetiletí autokratické vlády. The Times poznamenal, že rivalita mezi syny Saddáma Husajna je posilována jeho neochotou dát jasně najevo, který z nich bude následníkem.
"Víme, že Saddám se necítí dobře a chápeme, že to může být rakovina, ale nevíme, jak je to zlé nebo jak dlouho to bude pokračovat," citoval The Times nejmenovaného iráckého obchodníka v Jordánsku.
