Hlavní motolská sestra, která shání nové posily, zatím neví, jestli se jí podaří nový personál nalákat. A to přesto, že už teď nemocnice sestrám nabízí k platu i ubytování, možnosti dalšího vzdělávání a jako bonus i vstupenky do bazénu, do fitcenter nebo na kulturní akce. Sestry však nejsou.
"Navíc se začaly vracet domů i Slovenky, které nám léta pomáhaly, a nové nepřichází," posteskla si hlavní sestra nemocnice Jana Nováková.
Spoléhat se navíc nedá ani na nové sestřičky, které skončily školu loni. "Každý rok si u nás dělají praxi desítky z nich, a vždycky to fungovalo tak, že jsme si mezi nimi vybrali nové spolupracovnice. Jenže letos nám všechny řekly, že chtějí jít dál studovat," krčí rameny hlavní sestra.
"Dělali jsme už i náborové akce u nás i na Slovensku, ale nemělo to moc efekt," dodává.
Plán, jak sestry nalákat, však už nemocnice má. Hlavní sestra ho však tají. Tak velký je strach, aby recept neokopírovala jiná nemocnice a nezískala cenné pracovnice pro sebe.
Sestry chybí skoro všude
Tak třeba ve Středočeském kraji podle odhadů hejtmanství chybí až 150 sester. "Nejvážnější je situace na jednotkách intenzivní péče či na anesteziologicko-resuscitačních odděleních, kde je nutná vyšší kvalifikace. Sestry ale chybí i na pediatrických odděleních nemocnic," říká mluvčí kraje Martin Kupka.
Proč tomu tak je? Jednak se domů začaly vracet Slovenky, které k nám přišly před pár lety. Dnes jsou ve věku, kdy chtějí rodinu, a to často doma. A na Slovensku se situace ve zdravotnictví vylepšila a ony tam dostanou už jen o něco málo nižší plat než v Česku, takže není důvod zůstávat v cizině.
Ale hlavně: Evropská unie chce, aby se sestry učily delší dobu a aby do praxe chodily až poté, co polovinu z doby, kdy studují, stráví na praxi v nemocnici. Vzhledem k tomu, že to je několik tisíc hodin, musela se prodloužit i doba vzdělávání.
"Zodpovědná místa trochu podcenila fakt, že když z roku na rok splníme to, co po nás z hlediska vzdělanosti sester požaduje Evropská unie, vznikne tu vakuum a sestry budou chybět," říká zdravotní sestra a pedagožka střední zdravotní školy Jana Uhrová.
"Sestry, které letos maturovaly na střední škole, ještě mohou poté, co si projdou tříletou zaučovací dobou pod dohledem někoho zkušeného, pracovat samostatně. Ty, které odmaturují v budoucnu, už ne,“ vysvětluje Uhrová.
Maturita jim už nestačí
Aby mohly být plnohodnotnými sestrami, musí buď další tři roky studovat na vyšší odborné škole nebo získat titul bakaláře (třeba z ošetřovatelství) na vysoké škole. Mohou sice nastoupit hned po maturitě, ale pak se musí smířit s tím, že nikdy nebudou pracovat bez dohledu.
Většina z maturantek se proto letos rozhodla jít dál studovat. "U nás je to 85 procent žáků," říká Karel Javůrek, ředitel Střední zdravotnické školy v Trutnově.
A když už sestry systém nutí studovat další tři roky, většina z nich volí vysokou školu a klidně i mimo obor. Od vyšších odborných škol je odrazuje, že nezískají vysokoškolský titul a ještě si je musí platit samy. Pak už se ale do nemocnic k pacientům málokterá vrátí. Nemocnice je nezaplatí.
"A je to i o prestiži povolání. U nás je sestra holka pro všechno a často na ni křičí kdejaký doktor z okresního špitálu. Kdežto v Americe je to uznávaná práce, které si lidé váží. A to je větší motivace to pak dělat," říká zdravotní sestra Veronika Di Cara, která v USA tři roky pracovala.
