Téměř třetinu svých závazků nemocnice hradily déle než 60 dní po zdanitelném plnění. Od roku 2020 by se podle ministerstva zdravotnictví mohlo financování péče v nemocnicích změnit.
Ze sledovaných nemocnic jich 19 zřizuje přímo ministerstvo zdravotnictví, 49 kraje a 19 města či obce. Tři zřizují ostatní centrální orgány, například armáda. Zbývající jsou církevní či zřizované jinými právnickými osobami. Ze státních nemocnic podle ministerstva skončila ve ztrátě pouze Fakultní nemocnice U Svaté Anny v Brně. „Této nemocnici pomůže především spravedlivější nastavení úhrad zdravotních služeb prostřednictvím změn úhrad a především bude výsledkem projektu DRG Restart,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
V současné době jsou nemocnice placeny na základě paušálů, které nezohledňují skutečnou potřebu péče ani její kvalitu. Různé nemocnice tak za stejné výkony dostávají různé částky. Nově by měly být základní sazby sjednoceny a v úhradách by se měla také projevit kvalita nemocnic.
„Podle nového systému se bude stínově vykazovat již v příštím roce a hradit by se podle něj mělo začít postupně od roku 2020. Jedná se o robustní změnu, která vyžaduje několikaletý náběh,“ uvedla Štěpanyová.
Celkové náklady nemocnic loni byly 160,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o devět procent. Téměř polovinu (48,4 procenta) tvořily náklady osobní, asi 15 procent byly náklady na léky a zdravotnické prostředky a 11 procent náklady na ostatní materiál.
Nemocnice loni zaplatily na osobních nákladech 32,2 miliardy korun. Před čtyřmi lety to bylo o 7,4 miliardy korun méně. Vláda v mezičase schválila několikeré zvýšení platů zdravotníků, které se do růstu nákladů promítlo. Za poslední čtyři roky vzrostly platy zdravotních sester téměř o třetinu.
Náklady zvyšují drahá léčiva
Výrazně se zvyšovaly také náklady nemocnic na léčiva a zdravotnické prostředky. Za léky zaplatily nemocnice loni 17,1 miliardy korun, v roce 2014 to bylo o 3,7 miliardy korun méně. Částku každoročně vynaloženou na léky zvyšují zejména drahá moderní léčiva, která předepisují pacientům centra specializovaná například na léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza nebo rakoviny.
Náklady nemocnic na energie meziročně klesly o 3,6 procenta. Celkově loni vydaly 3,1 miliardy korun, v roce 2016 to bylo 3,27 miliardy. Média v říjnu ministerstvo kritizovala za to, že si nezajistilo výhodnější ceny elektřiny, u níž se očekává zdražení, i na příští rok. Hospodářské noviny spočítaly, že tím zřizované nemocnice zaplatí o 440 milionů korun víc, než by musely. Loni vydaly 1,377 miliardy korun.
Výnosy nemocnic byly loni 160,2 miliardy korun, vzrostly také o devět procent. Klíčovým zdrojem příjmů zdravotních zařízení jsou platby od pojišťoven. Na jejich financování se podílely z téměř 82 procent. Meziročně pak rostly o 7,4 procenta.
Podle občanského zákoníku lze sjednat u pohledávek maximálně 60denní lhůtu splatnosti. Pohledávky z obchodního styku nad 60 dní po splatnosti tvořily asi 5,2 procenta. Jejich závazky ale byly placeny později než 60 dní ve 30 procentech. Na konci loňského roku měly nemocnice 3,038 miliardy korun nesplacených úvěrů, což je asi o 200 milionů méně než v předchozím roce.
| Počet nemocnic | Výnosy | Náklady | Hospodářský výsledek | Závazky | Pohledávky | |
| Ministerstvo zdravotnictví | 19 | 75 270 | 75 435 | 165 | 10 595 | 6 811 |
| Kraje | 49 | 56 248 | 56 162 | -85 | 4 750 | 4 742 |
| Obecní a městské | 19 | 7 713 | 7 613 | 95 | 535 | 689 |
| Církevní a ostatní právnické osoby | 45 | 17 062 | 17 402 | 339 | 1 610 | 1 439 |
Zdroj: ÚZIS
Nemocnice zřizované ministerstvem podle mluvčí snížily oproti roku 2016 závazky hrazené nad 60 dní o více než 300 milionů korun. „Výsledky hospodaření přímo řízených nemocnic jsou často ovlivněny neefektivnostmi při vynakládání finančních prostředků, což dokazují závěry ministerských kontrol,“ dodala mluvčí. Ministerstvo proto nově nastavilo vykazování a hlášení veřejných zakázek a pravidla pro účtování zpětných bonusů od dodavatelů.
Celkem letos české zdravotnictví hospodaří přibližně se 300 miliardami korun. Více než polovinu nákladů spotřebují právě nemocnice. Příští rok bude k dispozici ještě asi o 20 miliard víc, z nich 13 miliard půjde navíc nemocnicím. Příští rok se totiž zvýší zdravotním sestrám i nižšímu zdravotnímu personálu příplatky za směnnost. U sester vzrostou z 2000 korun v menších nemocnicích a 3000 korun ve fakultních na 7000 korun, u ostatního personálu z několika set korun na 2000 korun. Podle ministerstva budou peníze i na průměrně sedmiprocentní růst platů všech zdravotníků.
