Nemocnice ukončila přesun do Afghánistánu

  • 85
Na mezinárodním letišti v Kábulu přistálo poslední letadlo An-124 Ruslan s příslušníky 6. polní nemocnice. Česká jednotka tak ukončila přesun do Afghánistánu, který začal 24. dubna. Předvoj připravoval s Brity prostor pro nemocnici na základně v Bagramu. Mise má podle vlády stát 1,25 miliardy. Na 600 milionů korun bude hrazeno dluhopisy, zbytek půjde ze státního rozpočtu. Zákon ještě posoudí Senát a prezident.

Vojenská letadla musela během doby přesunu uskutečnit třináct letů a přepravit téměř tisíc tun materiálu a také personál. Nemocnice bude po úplném rozvinutí zařazena 20. května do operační podřízenosti velitele mise mezinárodních mírových sil ISAF.

O vyslání nemocnice v březnu požádal českou stranu britský ministr obrany. Češi kromě lékařů vyslali protichemickou jednotku do Kuvajtu a čeští vojáci působí také v misi KFOR v Kosovu.

Misi zaplatí vláda z dluhopisů
Pro státní dluhopisy zvedlo ruku 90 ze 172 poslanců přítomných na mimořádné schůzi svolané ČSSD.

Ministr financí Jiří Rusnok poslancům řekl, že pokud budou chtít, aby se i na afghánskou misi našly peníze v rozpočtu, musí vláda dál škrtat ve výdajích jiných resortů. Z rozpočtu obrany podle něj pobyt nemocnice zaplatit nelze.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík prohlásil, že jestli se nenajde způsob financování mise, nelze se podívat do očí spojencům a trpícím Afgháncům.

Poslanec Ivan Pilip mluvil v souvislosti s postupem vlády o aroganci a neochotě jednat s opozičním stranami. "Cítíme se tímto postupem vlády fakticky vydíráni," řekl, než oznámil, že unionisté se hlasování nezúčastní. Unie svobody-DEU tak zaujala poněkud odlišný postoj než lidovci, kteří zůstali a hlasovali pro.

Zákon má nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Předpokládá, že veškeré závazky vyplývající z nových dluhopisů budou uhrazeny do 20 let.

Vojáci odletěli do Afghánistánu
Do Afghánistánu ve středu 24. dubna odletěl předvoj české polní nemocnice. Na základně mezinárodních mírových sil ISAF třicítka ženistů připraví v Kábulu podmínky pro příjezd dalších asi 150 českých lékařů a personálu. Původně měli vojáci odcestovat už v pondělí.

Vojáky a materiál přepravily na místo dva obří letouny An-124 Ruslan ruské společnosti Volga-Dněpr s mezipřistáním v ázerbájdžánském Baku. První stroj odletěl ve středu ve 20:40, druhý o hodinu později.

Prvních 30 vojáků má za úkol na základně v Bagramu připravit půdu, kde by v květnu měly vyrůst objekty polní nemocnice. "Jednotka má tři cíle. Navázat kontakt s vedením ISAF, logisticky zabezpečit celou polní nemocnici a připravit stanový tábor pro ubytování všech příslušníků," upřesnil velitel první části jednotky Václav Vlček.

Podle velitele nemocnice Jindřicha Sitty je nemocnice na působení v mírových silách dobře připravena. "Jádro jednotky tvoří staří zkušení kozáci, kteří se mnou byli v Albánii i v Turecku," prohlásil. Nemocnice má na starosti zdraví příslušníků mise ISAF, ošetřovat však bude i místní obyvatele.

S jednotkou se rozloučil Havel i Tvrdík
S jednotkou se na letiště přišli rozloučit i prezident Václav Havel a ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Jedete vykonávat velmi důležitý úkol. Za prvé budete pomáhat lidem trpícím, lidem ze země nesmírně zkoušené dlouholetými válkami. Budete pomáhat vojákům, kteří tam plní své úkoly," řekl během rozloučení Havel. 

Ministr přijel za vojáky přímo z jednání Poslanecké sněmovny. Měl viditelně špatnou náladu - dolní komora totiž nepropustila do třetího čtení jeho návrh zákona o financování nákupu stíhaček. Zklamaný Tvrdík se odmítl bavit i s novináři. Vojákům popřál, aby "zemi, jejíž vlaječku mají na rameni, reprezentovali lépe než někteří politici." O jednání sněmovny více čtěte ZDE.

 

TVRDÍK HROZÍ REZIGNACÍ

Pokud kabinet peníze nenalezne, vyvodí podle svých slov ministr Tvrdík z celé situace osobní zodpovědnost.

"Čestní lidé svoje sliby plní. My jsme vojáky alianci slíbili, akce má charakter humanitární... Já si nedovedu představit, že svůj závazek nedodržíme," prohlásil.

Premiér Zeman při odchodu z jednání sněmovny řekl, že případnou Tvrdíkovu rezignaci nepřijme.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Sněmovna vydání dluhopisů odmítla
Sněmovna sice v úterý 9. dubna schválila vyslání 6. polní nemocnice do Afghánistánu, ale nesouhlasila s financováním, jak navrhovala vláda.

Předseda vlády Miloš Zeman prohlásil, že je zbabělé, když sněmovna schválí vyslání vojáků, ale zamítne financování jejich činnosti. Podotkl, že vláda nemohla vědět, že alianční partneři požádají Česko o účast v Afghánistánu. "S tímto výdajem tedy nebylo možno při sestavování a schvalování rozpočtu počítat." 
 
Pravice: Rezervy se mají hledat v rozpočtu
Ministerstvo obrany už dříve snížilo svůj požadavek na výdaje o půl miliardy, z 1,7 na 1,2 miliardy korun.

Především pravicovým poslancům se však nelíbí, že zahraniční mise mají uhradit státní dluhopisy. "Není vůbec potřeba uvažovat o vydání dluhopisů. To je absurdní požadavek," řekl stínový ministr obrany ODS Petr Nečas.

Stínový ministr obrany ODS i poslanec KDU-ČSL Miroslav Kalousek zopakovali, že jejich strany vyslání 6. polní nemocnice do Afghánistánu a protichemické jednotky do Kuvajtu schvalují, mají však zásadní výhrady ke způsobu financování.

Vláda podle nich měla hledat rezervy v rozpočtu a snížení částky, která má být získána z dluhopisů, o půl miliardy je nedostatečné.

Obrana našla levnější přepravu
Do konce dubna mělo na misi odletět celkem zhruba 200 vojáků. Vojenští lékaři mají v Kábulu působit jako součást mírových sil.

V oblasti už nyní působí pětičlenný český tým. Náklady na přepravu se budou pohybovat okolo 110 až 150 milionů korun. Celkem půjde zřejmě o 13 transportů letouny An-124 Ruslan některé ze tří firem - dvou ukrajinských a jedné ruské.

Tvrdík upozornil, že podobný způsob přepravy je levnější a využily jej například i polská nebo německá armáda. Termíny byly podle ministra stanoveny na základě dohody s velením jednotek ISAF a vycházejí z toho, že český parlament rozhodne o vyslání vojáků do 16. dubna. V rámci protiteroristických operací působí už od března v Kuvajtu rota chemické ochrany.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video