A minimálně čtyřicet z 210 dokonce souhlasilo se zveřejněním citlivých dat o úmrtnosti, což až dosud řada lékařů odmítala. Lidé se tak museli orientovat jen podle "šeptandy".
I když informace zveřejní jen část nemocnic, krok VZP je průlomový: doteď totiž pacienti nemohou získat vůbec žádné údaje souhrnně. Ministerstvo zdravotnictví například něco takového opakovaně odmítlo. "Nemocnice by pak nechtěly léčit těžší pacienty, aby si nezhoršovaly statistiku," prohlásil ministr zdravotnictví Bohumil Fišer.
Pojišťovna hodlá zveřejňovat získané informace na svých internetových stránkách či přímo v pobočkách, eventuálně bude pacienty odkazovat na internetové stránky dané nemocnice.
Pacienti se dozvědí třeba to, že na operaci kyčelního kloubu se v Prachaticích čeká šest měsíců, na vinohradské klinice v Praze devět a v Pardubicích rok. Nebo že v nemocnici ve Vysokém Mýtě zaplatí za nadstandardní pokoj 250 korun a ve Frýdlantu 350.
Celá akce však zatím bude mít dva zásadní nedostatky: pacient nezíská přehled úplně o všech nemocnicích, a to hlavní - informace nebudou vždy srovnatelné. Například počet pacientů, kteří se něčím nakazili přímo v nemocnici, totiž hlásí každá úplně jinak.
Jednotná metodika neexistuje - prostě proto, že podobná data od nemocnic dosud nikdo nechtěl. "Je to taková první vlaštovka," uvedla mluvčí VZP Kateřina Zamastilová. "Ale lidé se nyní dozvědí, že taková data existují a že se po nich mají pídit. My jim poradíme, kde je najdou a jak je mají číst. Postupně tak možná dojdeme k praxi ve vyspělých zemích, kde je zveřejňování dat běžné," sdělila mluvčí.
VZP se ptala také na návštěvní hodiny, počty kvalifikovaných lékařů a samozřejmě úmrtnost - celkem chtěla šestadvacet údajů. Pětačtyřicet nemocnic sdělilo, že odpoví v plném rozsahu, 12 jich uvedlo, že má data už dávno na internetu, dalších 11 nemocnic poslalo odpovědi rovnou. Sedmnáct nemocnic obecně souhlasilo se zveřejněním, ale měly výhrady - hlavně k úmrtnosti.
"Pokud se má zveřejňovat úmrtnost, tak s návodem, jak ji interpretovat: tedy když má nemocnice větší úmrtnost, je třeba zohlednit, jak těžké pacienty léčí," uvedl ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Leoš Heger. Téhož názoru byla i pražská motolská nemocnice, data naopak rovnou zaslala například vinohradská v Praze či Baťova ve Zlíně.
"Chceme samozřejmě taková data, která lze srovnávat. A ta existují," uvedl ředitel úseku zdravotní politiky VZP Antonín Pečenka. "Vykazuje se totiž standardizovaná úmrtnost, pomocí níž se už dnes hodnotí výsledky kardiochirurgických pracovišť - akorát že ne veřejně."
Rozpaky vyjadřovaly některé nemocnice i nad zveřejňováním výsledků hospodaření. Uváděly, že málo erudovaný pacient jim neporozumí. "Říkaly, že nevědí, k čemu by to bylo dobré. Ale ony chtějí veřejné peníze, proto by měly také veřejně informovat," řekl Pečenka. "Nechci nahlas spekulovat, proč některé nemocnice svá data tají," podotkl.
Podle seznamu pojišťovny odmítlo údaje předávat šest nemocnic: pražská Vazební nemocnice a D.T.C. Hospital, Hornická nemocnice v Karviné, nemocnice ve Vyškově, Bruntále a Aši. Posledně zmiňovaná však už neexistuje a Bruntál odmítl, že by takovou negativní odpověď poslal.
Úplně nejvíc nemocnic, skoro šedesát procent, však neodpovědělo pojišťovně vůbec. Ředitel Institutu klinické experimentální medicíny Karel Filip to zdůvodnil tím, že nemocnice bude mít vlastní internetové stránky a-tak to prý sdělil ředitelce VZP ústně.
"Možná k nám nemocnice nemají důvěru, možná se bojí, že budeme dělat nějaké hodnocení a podle toho jim krátit peníze," uvažuje Pečenka. Nic takového podle něj pojišťovna nechystá a -nebude zveřejňovat ani žádné žebříčky nemocnic. "Nebudeme ani odpovídat na otázky: Která nemocnice je nejlepší? Řekneme lidem, kde data najdou a aby je zkonzultovali se svým lékařem."
K "hitparádám" se ve světě odhodlala zřejmě jen britská vláda: v roce 1999 zveřejnila přehled nemocnic podle úmrtnosti a nedávno tamější ministerstvo zdravotnictví ohodnotilo nemocnice počtem hvězdiček. V ostatních zemích údaje o nemocnicích zveřejňují jejich správní a dozorčí rady.
Ochotu alespoň některých českých nemocnic zveřejňovat údaje přivítal i prezident lékařské komory David Rath. "Vím bohužel, že některá okresní nemocnice má dnes vyšší úmrtnost než jiná. A chtěl bych vědět proč. Jenže takovéto zveřejňování dat je jen dobrovolné. Chceme proto navrhnout, aby nemocnice měly ze zákona povinnost hlásit taková data přinejmenším svému zřizovateli, který by se jimi měl zabývat."
