Kamila Koncová si dopředu domluvila asistentku, která s ní do nemocnice šla. Na transfuzním oddělení ji však ihned odmítli.
"Řekli mi, že už mají špatné zkušenosti s neslyšícími. A nevidomé proto rovnou odmítají taky, protože je s námi víc starostí než benefitů," zlobila se Koncová, která v Brně studuje Masarykovu univerzitu.
Chvíli se ještě pokoušela lékaře přesvědčit a nakonec rozzlobená odešla. "Připadalo mi to nefér. Všude přece píší, jak naléhavě hledají dárce. Můj nevidomý kamarád v Praze daroval krev několikrát a neměli s tím problém," dodala studentka.
Nemocnice: Nevidomý dárce je finančně náročný
Transfuzní stanice v Bohunicích je jednou z největších v republice a také jedinou v Brně. Její vedení se hájí tím, že nevidomé odmítá čistě z provozních důvodů.
"Fakultní nemocnice nevede písemné informace, se kterými musí seznámit nové dárce krve, tedy asi šest stran textu, v Braillově písmu. Nevidomému člověku by je musela předčítat v důvěrném prostředí třetí osoba, tedy pověřený zdravotnický pracovník," sdělila primářka transfuzního oddělení a krevní banky v bohunické fakultní nemocnici Eva Tesařová.
K takovému postupu však podle ní bohužel není budova transfuzního oddělení vybavena. "Bylo by to provozně i finančně velmi náročné," doplnila.
Podle primářky Tesařové zákon nepřipouští, aby nevidomému informace a podmínky dárcovství přečetl jeho vlastní asistent. Při pohovoru se totiž probírají příliš důvěrné informace.
"Nevidomý dárce krve by navíc potřeboval svědka, který by mu osvědčil, že svým podpisem stvrzuje správný dokument. On sám jeho obsah není schopen s ohledem na svůj zrakový handicap posoudit. Svědkem by musel být další zdravotnický pracovník, což by přineslo další personální nároky," podotkla Tesařová.
Zákon nemocnice neporušila, míní advokát
Advokát Jiří Odehnal, který se specializuje na zdravotnické právo, v přístupu nemocnice porušení zákona nevidí. Podle něho obecně platí, že obdarovaný může dar odmítnout.
"A stejně jako si nemocnice nemůže vynucovat, aby lidé krev darovali, tak ani dárci se nemohou domáhat, aby nemocnice jejich krev přijala," přiblížil advokát. Je proto spíš na nemocnici, jak je ochotná handicapovaným v podobných případech vyjít vstříc.
S přístupem brněnské nemocnice však není spokojená Irena Kocí z organizace Tyflocentrum Brno, která nevidomým dlouhodobě pomáhá. "S takovým případem jsem se ještě nesetkala a hrubě se mi to nelíbí," poznamenala.
Jiné nemocnice nevidomé bez problémů přijmou
MF DNES se ptala i lékařů z transfuzních stanic při znojemské, břeclavské či hodonínské nemocnici, zda u nich mohou nevidomí darovat krev.
Všichni odpověděli, že ano. "Záleží samozřejmě na tom, zda se při zdravotním vyšetření prokáže, že jinak je zdravotní stav nevidomého dobrý. I choroby očí totiž mohou být důvodem k vyřazení z dárcovství," uvedla mluvčí břeclavské nemocnice Radomíra Schweitzerová.
Podle Pavla Jajtnera ze znojemské nemocnice není zákaz darování krve od nevidomých standardním omezením. "Musí být schváleno očním lékařem," podotkl mluvčí nemocnice.
Světlana Popelárová z hodonínské transfuzní stanice přiznává, že se s takovým případem ještě nesetkali. "Rozhodně by ale slepota neměla být důvodem, proč člověka automaticky odmítnout," dodala Popelárová.
Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze mohou nevidomí bez problémů krev darovat. "Už s nimi máme zkušenosti. Slepecký pes musí zůstat v šatně a dárci přidělíme průvodce z řad nemocničního personálu, který se o něj postará," popsal mluvčí nemocnice Lukáš Matýsek. Podle něho tento postup není nijak zvlášť nákladný.
