Nemocnice Na Pleši se nachází v brdských lesích poblíž Mníšku pod Brdy. Specializuje se na léčbu onkologicky nemocných, pneumologii, rehabilitaci a poskytování paliativní péče.
A hned na úvod musí zaznít: je to soukromé zařízení. Nicméně co se týče financování jídla, je to stejné jako ve fakultních či krajských nemocnicích - pacienti za jídlo nic navíc neplatí. Nemocnice dává na stravu část z peněz, které dostává od pojišťoven, a i zde je částka podobná jako v jiných špitálech - 70 až 75 korun na pacienta za den.
Místní kuchařky a kuchaři tedy nemají rozpočet větší, než je zvykem, přesto v průzkumu Kvalita očima pacientů, který zahrnul státní i soukromé špitály, dopadla Nemocnice Na Pleši nejlépe. Podle výsledků, které má iDNES.cz k dispozici, hodnotí 66,8 % pacientů místní jídlo jako velmi dobré a dalších 29,2 % jako spíše dobré. To znamená, že jen čtyřem procentům pacientů zde nechutná.
Knedlíky z prášku
Přitom na první pohled se místní strava nijak zvlášť neliší od jídel v jiných nemocnicích.
„Převládá u nás česká klasika. Pacienti mají rádi omáčky s knedlíky a sladká jídla jako ovocné knedlíky nebo buchtičky se šodó,“ popisuje místní nutriční terapeutka Vendula Strejčková. Pacienti se tak podle ní vrací do školních let.
Jak se vaří Na Pleši |
Podle vedoucího stravování Josefa Koláře je však klíčem k úspěchu to, že se kuchařky snaží vařit jako doma. „Vaříme podomácku. Snažíme se minimalizovat všechny instanty, z devadesáti procent používáme cibulový a zeleninový základ,“ pochvaluje si Kolář.
Ale i tato snaha má své meze. V kuchyni jsou během jedné směny jen čtyři lidé - vedoucí směny, která je i vyučenou kuchařkou, má k ruce tři pomocníky. I proto se všech instantních pokrmů vyvarovat nemůžou.
„Používáme třeba instantní bramborové těsto. Je pracné uvařit brambory, oloupat je, nastrouhat,“ vysvětluje Kolář s tím, že i ve většině ostatních zařízení používají instantní jídla především z personálních důvodů. „Je snazší vysypat, zamíchat a mít hotovo.“
Na oběd bez pyžama
Personál kuchyně Na Pleši pracuje v dlouhých směnách od půl šesté ráno do půl sedmé do večera a během dne připraví čtyři chody - snídani, oběd, odpolední svačinu a večeři. Každý den uvaří zhruba tři sta obědů, dvě stě pro pacienty a sto pro nemocniční personál. A třikrát týdně - ve středu, v sobotu a neděli - dostávají pacienti večeři studenou.
V jedenáct začínají servírky rozvážet jídlo pro ležící pacienty. O půl hodiny později ožívá i pacientská jídelna, kde se chodící pacienti schází na obědy a teplé večeře. Kulturu stravování podporuje i zdejší pravidlo, podle kterého by se měli všichni pacienti převléknout z pyžama a dorazit v civilním oblečení.
Většinu pacientů tvoří Na Pleši starší lidé a to má dle Koláře na zdejší jídelníček podstatný vliv. „Když máte věkové složení šedesát, sedmdesát let, tak ti lidé mají jiné chutě. Když mají knedlík a omáčku, jsou šťastní. V dnešní dvacetileté generaci je to o něčem jiném, ti by chtěli radši přírodní steak se zeleninovou oblohou. Stravování je o generačním návyku,“ říká šéf stravování.
Snaží se ale vyhovět všem. Když pacient nutriční terapeutce předem oznámí, že nejí ryby nebo nemá rád koprovku, pokouší se mu vyjít vstříc a jídlo vyměnit. Například vegetariánskou stravu připravují v nemocnici běžně. „Pokud jsou lidé lakto nebo ovovegetariáni, nemáme problém. Pokud je někdo opravdu přísný vegan, který jí třeba zeleninu jenom syrovou, je to pro nás komplikace,“ dodává Strejčková.
Rozdáváme i recepty
Pacient si může Na Pleši připlatit za nadstandard. Rozdíl však není v kvalitě, nýbrž v kvantitě. V praxi to znamená, že dostane k odpolední kávě zákusek nebo ovocný salát. „V pátek máme sladká jídla a pečou se buchty, tak se jim udělají třeba záviny nebo věnečky. Ostatní jídlo je stejné. Když mají ostatní pacienti řízek s bramborovou kaší, dostanou ho taky. Ale samozřejmě větší,“ vysvětluje nutriční terapeutka.
#jidlovnemocnicichByli jste v nemocnici spokojeni s jídlem, nebo vám nechutnalo? Napište nám svoji zkušenost nebo pošlete fotku jídla na adresu jidlo@idnes.cz. A nebo sdílejte fotky jídel pod hashtagem #jidlovnemocnicich na Instagramu či Facebooku. Vaše snímky ukážeme na iDNES.cz. |
„Myslím, že z devadesáti i víc procent jsou u nás lidé spokojeni. Kdo si řekne, tomu se snažíme vyjít vstříc. Šťoura se ale najde všude. V některých případech může váznout komunikace. Někteří lidé, obzvlášť ti starší, si ale říct nechtějí, aby se to neodrazilo na přístupu k nim,“ vysvětluje Kolář.
Spokojená se stravou Na Pleši je i pacientka Jana Bilinová. „Všechno bylo moc dobré. I to, co běžně nejím, mi tu chutnalo, třeba koprovka. Pracuju v jiné nemocnici a nedá se to srovnat, tady je to výborný,“ říká. „Velmi mi tu chutná. Jsme spokojeni s kvalitou i množstvím. Nejvíc mi chutnal tvarohový nákyp, měl takovou ideální konzistenci,“ vypráví další pacientka Olga Chromá. Zmiňovaný tvarohový nákyp patří podle vedoucí směny k nejoblíbenějším jídlům. „Rozdáváme i recepty,“ dodává vedoucí směny Vlasta Pomahačová.
„Nejlepší pocit je, když se pacient po půl roce na rehabilitaci vrátí, jde se v jídelně přivítat, podat mi ruku a vidím na něm, že je šťastný. To je odměna,“ uzavírá Kolář.
VIDEO: Sledujte Rozstřel s Margit Slimákovou a Pavlem Kohoutem na téma jídlo v nemocnicích: