V typickém úlovku ústřic, které bývají pokryty vilejšem stvolnatým, je jen několik prázdných skořápek. Rybáři v americkém Delawareském zálivu však v létě 1990 vytahovali ústřice, které byly všechny obrané na kost jako zbytky od večeře a zřejmě uhynuly teprve nedávno.
Námořní bioložka Susan Fordová z Rutgersovy univerzity tuto chorobu identifikovala jako dílo smrtelného parazita Perkinsus marinus, který ničí ústřice podél jižního amerického pobřeží už desetiletí, avšak nikdy předtím se nedostal tak daleko na sever, píše časopis Newsweek.
Když se parazit usadil v novém domově, během následujících tří let poklesl každoroční výlov ústřic z 500 tisíc bušlů (18 150 metrů krychlových) na méně než 20 tisíc bušlů, což zdecimovalo rybářské vesnice na pobřeží státu Jersey. Perkinsus marinus mezitím pokračoval v cestě na sever asi dalších tisíc kilometrů.
"Způsob, jakým funguje rybářský průmysl, se musel podstatně změnit," vysvětluje Fordová. "Někteří manažeři museli zavřít závody na zpracování ryb, tak to bylo zničující."
Vědci se domnívají, že podobné příběhy budou stále obvyklejší. Podle studie zveřejněné v odborném časopise Science může být skutečnou příčinou nárůstu takových infekčních chorob po celém světě zvyšování teploty.
Bioložka z Cornellovy univerzity Drew Harvellová a ekolog z Princetonu Andy Dobson prozkoumali objevení nových nemocí a porovnali je s údaji o oteplování. Jejich zpráva zaznamenává více než padesáti epidemií, které se shodují s růstem teploty.
Potvrzuje to některé důkazy o tom, že změna klimatu už začala ovlivňovat šíření nemocí. "Teplejší svět bude více nemocný," tvrdí Dobson. "Pocítíme více vpádů nemocí u zvířat a rostlin, které se bohužel přenesou i na lidi."
Harvellová a Dobson se pokusili obejít problém tím, že se zaměřili na rostlinné a živočišné patogeny, u nichž není pravděpodobné, že by byly ovlivněny dalšími faktory - jako například ústřice v Delawareském zálivu.
Je to smutné čtení. Plísně, kterým abnormálně teplé zimy nebrání v rozmnožování, napadají kořeny dubů v Austrálii. Vysilující parazit, kteří kořistí na dobytku a vysoké zvěři, prochází rychleji stadiem larvy.
Pokud jde o lidstvo, nejvíce znepokojující jsou nemoci přenášené komáry, říkají vědci. V teplejším klimatu dospívají komáři rychleji, což znamená, že je jich větší množství a jejich metabolismus je zrychlený, takže štípou mnohem častěji.
Během zimy jich zahyne méně než dříve a také parazit malárie roste v těle komára rychleji. Klimatické změny mohly například vyvolat propuknutí západonilského viru v USA, na který v posledních třech letech zemřelo dvacet lidí.
Studie neřeší vědecké rozpory mezi nemocemi a oteplováním. A i když jde o zajímavý případ, nedokazuje příčinu a následek a některé údaje nejsou průkazné.
"Ještě potrvá velmi dlouho, než pochopíme, co se stane s lidským zdravím, pokud dojde ke značné změně klimatu," říká Rita Colwellová, mikrobioložka z Marylandské univerzity a ředitelka americké národní vědecké nadace. "Nevíme, jestli tyto důkazy jsou dostatečně silné."
Harvellová však připouští, že na tomto poli je třeba udělat ještě hodně práce. Pokud se ale jejich hypotéza potvrdí, budou se prý lidé muset naučit snášet zápach repelentů.
