Vždy jsme měli tendenci dívat se na naše výrobky s despektem, ale poslední události ukazují, že bychom si měli vážit toho, že naše hovězí maso je bezpečné, tvrdí ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský. "Určitě tak bezpečné jako v těch nejlepších státech Evropské unie a bezpečnější než v těch zemích, které mají problémy." Je si tak jist, že u nás riziko nemoci šílených krav nehrozí, že požádal Evropskou komisi o zařazení České republiky mezi země s nulovým nebo minimálním rizikem výskytu bovinní spongiformní encefalopatie (BSE).
Proč by se nám měla nemoc šílených krav vyhnout?
Protože rizikové masokostní moučky, původce BSE, se u nás nikdy nepřidávaly do krmných směsí pro skot. V minulosti se k nám nedovážely, nejspíš proto, že na ně nebyly peníze. A od roku 1991 jsou pro skot zakázány. Doklady o tom, že se skutečně nepoužívaly, jsme museli předložit k žádosti o posudek.
Jak jsme v něm dopadli?
Zatím na výsledek čekáme. Řekl bych, že Evropská komise se příliš nehrne do toho, aby nečlenské zemi dala lepší statut, než mají některé členské státy.
Co by pro nás znamenalo, kdybychom byli zařazeni do první kategorie, mezi země BSE prosté?
Spokojili bychom se s druhou kategorií - země prozatímně BSE prostá. Nárok na jedničku mají jen státy jako Nový Zéland nebo Norsko. Kdybychom byli uznáni jako země s minimálním rizikem, nemuseli bychom specifický rizikový materiál, mozek, míchu, slezinu, separovaně likvidovat.
Jak můžeme tvrdit, že jsme země bez BSE?
Zatím se u nás neobjevil ani jeden případ nemoci BSE. Všechny dosavadní výsledky vyšetření byly negativní.
Není to tím, že se vyšetřují jen podezřelá zvířata? Ve Švýcarsku začali loni systematicky testovat i zdravé kusy a objevily případy, které na první pohled nesignalizovaly žádné známky.
Problém je v tom, že zvířata nelze vyšetřovat zaživa. Vyšetřujeme pouze poražené kusy, které mají klinické příznaky nervového onemocnění. Na rozšířené testování se ale připravujeme, odborníci z veterinárních ústavů se právě ve Švýcarsku seznamují s novou diagnostickou metodou, kterou budeme používat od 1. ledna.
Můžete garantovat, že se k nám nedostalo maso z nakaženého dobytka?
Ano. Můžeme to garantovat za prvé proto, že maso z nakažených kusů se nedostane ani na trh v těch zemích, kde se BSE vyskytuje. A pak i proto, že ke každému dovezenému kusu máme veterinární osvědčení té které země.
Tvrdíte, že masokostní moučky se u nás vždy vyráběly bezpečným způsobem. Znamená to, že v Británii se připravovaly jinak?
Británie si rozšíření BSE způsobila tím, že zpracovávala těla uhynulých zvířat na masokostní moučku při velmi nízkých teplotách. V té době si nikdo neuvědomil, že osmdesát či sto stupňů nestačí priony, zdroj nemoci, zlikvidovat.
A my jsme byli obezřetnější? Vždyť o riziku BSE v té době nevěděl nikdo.
Odpad z jatek se u nás od roku 1961 zpracovával při teplotách 130 - 140 stupňů Celsia ani ne tak kvůli BSE, ale kvůli zneškodnění bakterií.
Jakou máte jistotu, že se u nás zákaz používat masokostní moučky do krmných směsí pro skot skutečně dodržuje?
Jednak bílkoviny živočišného původu nikdy nebyly součástí receptur krmných směsí pro skot, a pak dodržování zákazu se kontroluje. Žádná kontrola nikdy nezachytila, že by se směsi míchaly. Krmit skot drahou moučkou by se ostatně nevyplácelo. Masokostní moučky, ať už se vyrábějí u nás nebo dovážejí, se přidávají do krmných směsí pro prasata a pro drůbež.
Totální zákaz masokostních mouček platí jen ve Velké Británii, ale uvažuje se o něm i v jiných zemích. Jak to bude u nás?
Pokud bude zákaz přijat v celé Evropě, budeme muset o něm uvažovat i my. Ale zatím k tomu nemáme žádný důvod. Zatím jej navrhla jen Francie, protože se snaží zachránit důvěru spotřebitele v hovězí maso.
Masokostní moučky jsou ovšem zdrojem bílkovin pro zvířata. Co je nahradí?
Nejspíš rostlinnou bílkovinou. Kdybych byl vlastníkem sójové plantáže, už bych si mnul ruce a těšil se na to, jaký budu mít odbyt. A pokud nepřejde hysterie kolem BSE i na ryby, pak by to mohly být i rybí moučky.
- pátek 24. listopadu 2000
