Návrh majetkového vyrovnání státu s církvemi má ve středu projednat koaliční vláda. Ministr Jehlička si maluje, že se nejdřív podaří schválit tento zákon a potom se znovu otevře česko-vatikánská smlouva, která od roku 2002 čeká na schválení českou stranou.
Podle bývalého ministra kultury Vítězslava Jandáka z ČSSD to není náhoda, že se dohoda o majetkovém vyrovnání státu s církvemi řeší necelý měsíc před volbou prezidenta. Podle něj si ODS kupuje hlasy od lidovců pro Václava Klause.
Václav Jehlička to odmítá. A přestože se v minulosti prezident Klaus postavil na odpor proti česko-vatikánské smlouvě, lidovecký ministr ho hájí jako jediného přijatelného prezidentského kandidáta pro KDU-ČSL.
"Rozhodně to není kšeft. Václav Klaus jako konzervativní politik je pro nás jistotou a řada jeho názorů je nám blízká, například postoj k registrovanému partnerství, k adopci dětí, k eutanazii. Nejsou to žádné obchody," řekl Jehlička v Otázkách Václava Moravce v České televizi.
Návrh dohody na vrácení části majetku církvím a splácení části peněz coby půjčky začala připravovat sociálnědemokratická vláda s ministrem kultury Vítězslavem Jandákem. (více zde) Přesto právě Jandák naznačil, že ve Sněmovně zákon neprojde.
"Mám pocit, že vždy opomíjíte opozici a děláte zásadní chybu v tom, že říkáte. Buď to přijmete celé, nebo to nebude. Přitom pro řadu paragrafů by ČSSD hlasovala," vysvětlil Jandák.
Církve na majetkové vyrovnání čekají 18 let. Kardinál Miloslav Vlk nevěří politickému tlaku na lidovce kvůli tomuto zákonu. Tlak podle něj naopak přišel od obcí a měst, kterým nevyřešené majetkové vztahy s církví brání v rozvoji.
"Možná jsme mimořádný tlak vyvinuli my tou obrovskou vstřícností, kterou jsme ukázali," uvedl Miloslav Vlk.
Návrh na majetkové vyrovnání je podle Vlka pro stát tak výhodný, že si neumí představit, že by jej politici odmítli. A pokud snad ve Sněmovně neprojde, budou církve čekat na svůj majetek dál.
"Církev bude čekat další léta, až politická vůle dozraje," dodal Vlk.
Podle návrhu zákona by měl stát vrátit církvím třetinu majetku a dvě třetiny má tvořit finanční náhrada 83 miliardy korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak církvím stát zaplatil asi 270 miliard korun.
Pokud letos zákon schválí parlament, budou církve dostávat náhradu od roku 2009.
