Počet takto "vyhnaných" penzistů by měl navíc v příštích letech ještě narůstat. Německá populace stárne a náklady na péči v domovech důchodců se zvyšují. Měsíční pobyt přijde na 2 900 až 3 400 eur, v přepočtu tedy 72 tisíc až 85 tisíc korun. Podle expertů však tento trend představuje časovanou bombu.
Již v minulých letech se v Německu objevil trend zaměstnávání sociálních pracovníků z ciziny, zejména z východní Evropy, kteří pečují o starší a nemocné lidi. Nyní se ale problémy s drahou péčí začaly řešit ještě jinak. Podle sociálního svazu VdK je fakt, že si stále více lidí nemůže dovolit péči v rodné zemi, "alarmující". Je podle něj načase, aby zasáhli politici.
Takových případů jsou jen desítky, míní šéf asociaceZprávu deníku Guardian o počtu německých penzistů v Česku jednoznačně odmítl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký. "Nedávno jsme oslovili ředitele domovů důchodců v Jihočeském a Plzeňském kraji, žádného Němce tam z těchto důvodů neměli. Kromě případů, kdy má někdo německé občanství, ale je to Čech a na stáří se vrací do Česka. V Ústeckém kraji, například na Chomutovsku, jsme to trochu zaznamenali, ale šlo o jednotkové případy. Odhadl bych, že celkem v Česku může být takových případů maximálně několik desítek," řekl iDNES.cz Horecký. Podle něj by sice německý senior v Česku uspořil za ubytování a stravu, komplikace ale představuje jazyková bariéra a vzdálenost od zbytku rodiny. Cizinci v českých domovech důchodců podle jeho odhadu tvoří jen několik procent. |
"Nemůžeme nechat tyto lidi, kteří pomohli Německu dostat se tam, kde nyní je, obětovali tomu celý život, aby byli deportováni," citoval britský list The Guardian šéfku VdK Ulrike Mascherovou. "Je to nelidské," dodala.
Oblíbené země? Maďarsko, ČR, ale i Filipíny či Thajsko
Podle průzkumů žilo v loňském roce v maďarských domovech důchodců 7 146 Němců, více než tři tisíce jich pak bydlely v České republice a kolem 600 na Slovensku. Dalšími oblíbenými zeměmi pro "export" penzistů jsou Španělsko, Řecko, Ukrajina a Thajsko či Filipíny.
Reportéři britského deníku mluvili s několika staršími německými občany žijícími v Maďarsku, Thajsku a v Řecku. Někteří z nich uvedli, že odcestovali ze své rodné země dobrovolně, protože je péče zde vyjde mnohem levněji - tak na třetinu, či dvě třetiny toho, co v Německu. Navíc se o ně prý mnohem lépe starají. Množství důchodců ale neodchází do zahraničí z vlastní vůle, zjistil list.
Podle německého statistického úřadu si pobyt v domově důchodců v rodné zemi nemůže dovolit více než 400 tisíc Němců. Jejich počet navíc každoročně o pět procent narůstá. Německo se potýká s úbytkem obyvatelstva a klesající počet nově narozených dětí nedokáže kompenzovat ani plodná muslimská menšina.
Očekává se, že do roku 2050 klesne počet obyvatel země z 82 milionů na pouhých 69 milionů. Každý patnáctý, tedy 4,7 milionu osob, bude potřebovat speciální péči v domově důchodců či jiném podobném středisku.
Chybí vyškolený personál
Velkým problémem německých zařízení je kromě ceny i nedostatečná péče. Chybí zde totiž vyškolený personál. "Průměrně se každému z pacientů věnují individuálně jen 53 minut denně, včetně podávání jídla," uvedla Christel Biensteinová, odbornice z univerzity Witten/Herdeck. "Jeden pečovatel má často na starosti 40 až 60 osob," dodala.
Špatnou péči potvrzuje i Artur Frank, majitel firmy, která zprostředkovává ubytování ve slovenských domovech důchodců. Srovnávání své živnosti s deportací ale odmítá. Mnoho z jeho klientů prý opouští zemi z vlastní vůle, jejich rodiny vždy zvažují všechna pro a proti a snaží se zajistit pro svého příbuzného tu nejlepší péči.
Dosud takto zajistil nový domov asi pro 50 důchodců a většina z nich si prý stěžovala na podmínky v Německu. "Jednou z mých klientek byla žena, které nedávali téměř nic k jídlu a k pití, na Slovensku ji pak museli učit, jak znovu polykat," popsal Artur Frank.
