Reklama, která vznikla na zakázku ministerstva financí, začíná veskrze ordinérně. "Spolková vláda schválila rozpočet na rok 2008 a finanční plán na příští čtyři roky. Ministr financí Peer Steinbrück slíbil, že stát dosáhne nejpozději v roce 2011 vyrovnaného rozpočtu," objeví se text na šedé obrazovce.
Vidinu další nudy ale ukončí nástup MC Peera, jehož dvě "e" ve jméně protentokrát nahradí symboly eura. Sociálnědemokratický ministr nastoupí za gramofony a za zvuku rytmické hudby se začne vlnit. - internetovou stránku najdete zde
Pro návštěvníka stránky tím začíná hra. K dispozici má tři různé rytmy a jedenáct Steinbrückových citátů. Ty může do rytmu vkládat a ministr přerozený v hiphopovou hvězdu mu je rád zarapuje. "Jo, budu vytvářet zisk," odříká například.
Tím ale hra nekončí. Politikovi je možné nasazovat různé brýle, čepice a celkově ho "vystajlovat" dle vlastního gusta. Budu všechno, co si budeš přát, jako by chtěl Steinbrück vzkázat.
Amerikanizace politiky
Podle Thomase Patalase z německé agentury MAKS, která se zabývá politickým marketingem, je podobná politická propagace čím dál obvyklejší. Nemusí jít zrovna o internetovou stránku. Stačí věta, gesto nebo jakákoli jiná forma sebeinscenace, která nemá skutečný politický obsah, ale o to víc se snaží zaujmout voliče lákavou formou.
"V Německu nejde o trend, ale o každodennost," řekl Patalas iDNES.cz. "Tato ´amerikanizace´ politické komunikace se dovršila nejpozději s televizními debatami kandidátů na kancléřský úřad před třemi lety," tvrdí. V německém prostředí nachází několik příkladů, které jeho slova potvrzují. Celonárodní ohlas vzbudil například bývalý kancléř Gerhard Schröder, jenž během autogramiády chlapácky a s citem pro kameru prohlásil: "Přineste mi láhev piva, nebo padnu."
Mnohem blíž má k MC Peerovi jedna sedm let stará reklama. V ní ale nemají prsty sami politici, nýbrž list Süddeutsche Zeitung pátrající po nových předplatitelích.
V internetové "hře" zvané Bundesdance vystupují Gerhard Schröder, Angela Merkelová a bývalý předseda CSU Edmund Stoiber. Všechny je opět možné nechat roztancovat libovolným způsobem a na libovolnou hudbu, nastavit osvícení, kulisy i vybrat podpůrnou skupinu fanoušků. "Ta byla tak úspěšná, že dokonce skončila v národním muzeu v Bonnu," tvrdí Patalas. - Bundesdance si zahrajte zde
Hořící větry Unie svobody
"Toto už je trochu za hranicí," myslí si o Steinbrückově reklamě Oto Novotný, který se stará o marketingovou strategii české sociální demokracie. Trendu, který upřednostňuje formu před obsahem, se ale prý vyhnout nedá. "Souvisí to s rozpadem velkých tradičních voličských skupin. Strana sice musí mít jednotící ideje, ale také je musí zprostředkovat přes konkrétní produkty různým a často i protikladným voličským skupinám," řekl iDNES.cz.
Zářným příkladem bezobsažného politického marketingu v českých podmínkách je podle Novotného předvolební kampaň Unie svobody v roce 2006. "Ti zcela ujeli. Byl to typ extrémního marketingu, který místo na obsah vsadil na šokovou terapii," tvrdí o křiklavé kampani, jež se snažila přitáhnout voliče mimojiné pomocí šotů, na nichž mladík zapaluje větry, které vypouští. - více zde
