Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bundeswehr, strážce Evropy? Němci řeší, jestli se stát vojenskou velmocí

  19:48aktualizováno  19:48
Zatímco se německé jednotky zabydlují v Pobaltí, vláda v Berlíně slibuje, že splní spojenecké závazky a do sedmi let navýší výdaje na obranu na dvě procenta HDP. Zrození nové vojenské velmoci však mohou překazit letošní volby do Spolkového sněmu.

Německá bojová vozidla Marder v litevském Šeštokai (24. února 2017) | foto: Reuters

Na zasněženém nádraží v litevském Šeštokai brzdí nákladní vlak s tanky a transportéry nesoucími znak železného kříže. „Jawohl!“ reaguje německý voják na kapitánův rozkaz, aby se začalo s vykládáním. Toto není scéna z válečného filmu, ale z konce letošního února, kdy do Pobaltí v rámci posílení východního křídla NATO dorazili vojáci a technika z německé 12. mechanizované brigády.

Fotogalerie

Víc než sedmdesát let od konce druhé světové války jsou Němci zpátky v Litvě. Tentokrát nikoliv jako okupanti, ale jako spojenci. Pobaltské státy se od anexe Krymu a vypuknutí války na východě Ukrajiny obávají Ruska a časově neomezená mise Bundeswehru čítající 450 mužů a desítky tanků Leopard a bojových vozidel Marder má pomoci tyto obavy utišit.

Podle listu The Washington Post je to nejambicioznější operace německé armády v blízkosti ruských hranic od konce studené války a náznak, že Berlín by se mohl stát garantem evropské bezpečnosti. „Domnívám se, že vedoucí úloha USA musí zůstat zachována, potřebujeme ale také někoho, kdo se ujme vedení v Evropě. A proč by to mělo být Německo? Proč ne?“ ptá se litevský ministr obrany Raimundas Karoblis.

Bundeswehr v poslední době pořádá manévry v Polsku a dalších zemích východní Evropy, německá letadla vzlétají k mlčícím ruským strojům, němečtí vojáci působí na Balkáně, v Afghánistánu a od loňského roku i v Mali. Německé tornada v rámci koalice proti Islámskému státu provádějí průzkumné operace na Blízkém východě.

„Za rok to nezvládneme“

Jenže od Němců se po nástupu Donalda Trumpa čeká daleko víc. Nový americký prezident ještě před svým nástupem do Bílého domu dal najevo, že Severoatlantická aliance je v jeho očích „zastaralá“, Evropa už se nemůže spoléhat jen na americké vojáky a všechny členské země musí na armádu dávat slibovaná dvě procenta HDP, jak se zavázali před třemi lety.

Spolupráce

Berlín nedávno podepsal dohodu s Francií a Nizozemskem o vytvoření společné flotily dopravních a tankovacích letounů. Podobnou spolupráci zvažuje i s českou armádou. List Süddeutsche Zeitung na počátku února napsal, že Němci jednají s několika státy včetně České republiky o společném využívání většího počtu z 13 vojenských dopravních letadel Airbus A400M, která chtěli původně prodat. Plán má německé armádě umožnit, aby mohla dál letadla využívat. České ministerstvo obrany o německém záměru ví a čeká na konkrétní nabídku, kterou poté posoudí.

S tímto vzkazem přijel také v polovině února na starý kontinent Trumpův viceprezident Mike Pence. „Řeknu to jasně: Prezident Spojených států očekává, že naši spojenci budou držet slovo, a že naplní tento závazek. A pro většinu to znamená, že přišel čas dělat víc,“ prohlásil Pence na mnichovské bezpečnostní konferenci (více zde).

Cílem americké kritiky je především Německo. Ekonomická velmoc, která loni vykázala rozpočtový přebytek 26 miliard eur (702 miliard korun), dala loni na obranu pouhých 1,19 procenta HDP. Tento rok Němci na obranu dají 37,4 miliardy eur (jeden bilion Kč), což je o osm procent víc než loni, výdaje na armádu však stále tvoří jen 1,22 procenta HDP.

„Míříme správným směrem, ale za jeden rok to nezvládneme,“ prohlásila v lednu ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Na splnění spojeneckého závazku má vláda v Berlíně víc než jeden rok, dvouprocentní hranice by měla dosáhnout v roce 2024.

Pokud by se to Němcům povedlo, dávali by na obranu přes 60 miliard eur ročně, přeskočili by tak Francii, Británii i Rusko a mohli by se stát evropskou vojenskou velmocí. Von der Leyenová nedávno prohlásila, že Německo se nemůže vyhýbat vojenské odpovědnosti a slíbila, že Bundeswehr bude mít do sedmi let 200 000 bojeschopných vojáků, to znamená o 33 500 víc než loni v červnu, kdy jich měl rekordně nejméně.

Jednotky si musí půjčovat výzbroj

Bundeswehr finanční injekce využije na údržbu techniky a vozidel, nákup munice, vybavení pro letadla a nákup pěti korvet třídy Braunchweig. Letos začne německá armáda také víc cvičit. Faktem je, že německá armáda po letech škrtů a propouštění finanční injekce nutně potřebuje, což pro Spiegel uznal i vládní zmocněnec pro obranu Hans-Peter Bartels, který zjistil, že si jednotky mezi sebou musí půjčovat výstroj a výzbroj, aby vůbec mohly cvičit.

Tank Leopard německé armády
Cvičení Bundeswehru. Ilustrační snímek.
Letoun Panavia Tornado německé Luftwaffe

Například 371. tankový prapor si před nasazením v rámci NATO musel půjčit 15 000 kusů výzbroje od 56 různých jednotek. U jedné jednotky horské pěchoty inspekce zjistila, že k vojákům dorazilo pouhých 96 noktovizorů z 522 objednaných kusů. Z toho však 76 přístrojů vojáci půjčili jiným jednotkám a ze zbývajících dvaceti kusů jich bylo sedmnáct rozbitých.

„Často se stává, že jednotky námořnictva po návratu z mise do přístavu odmontují z lodí vybavení jako například radary a namontují je na plavidla, která je mají na moři nahradit. Kvůli tomu se vybavení daleko rychleji opotřebuje,“ konstatoval vládní zmocněnec ve své poslední zprávě.

Problémy se servisem a údržbou techniky jsou klíčové. Z celkového počtu 114 stíhaček Eurofighter jich je v aktivní službě pouze 68, z toho je však jen 38 letadel připraveno k okamžitému nasazení. Nedostatečné finance se podepisují i na vrtulníkovém letectvu. Německá armáda má 43 bitevních vrtulníků Tiger a 40 víceúčelových NH-90. Podle Bartelse je pouze sedm tigerů a pět NH-90 okamžitě použitelných v akci.

Závody ve zbrojení nechceme

Problémem je, že Němcům se do zbrojení příliš nechce. Nedávný průzkum časopisu Stern ukázal, že větší obranný rozpočet podporuje 42 procent obyvatel, 55 procent je proti. Roli hraje přetrvávající pocit viny za druhou světovou válku i fakt, že Němci nevnímají Rusko jako nebezpečí. Palčivější problém pro ně představují terorismus a integrace uprchlíků.

Německá atomovka?

V Německu se v obavách z vzkříšení amerického izolacionismu diskutuje i o vývoji vlastní jaderné zbraně. „Pokud se Trump bude držet nastolené linie, Amerika obranu Evropy přenechá Evropanům do míry, kterou nepamatujeme od roku 1945,“ napsal na podzim komentátor listu Frankfurter Allgemeine Zeitung Berthold Kohler. Podle něj by to znamenalo „vyšší výdaje na obranu, návrat odvodů, vytyčení nepřekročitelných hranic a pro německou mysl cosi zcela nemyslitelného - otázku vlastních jaderných kapacit“.

Podle některých analytiků by se Berlín v případě ohrožení nemohl spolehnout ani na odstrašující účinky jaderného arzenálu Francie či Velké Británie. Vývoj evropské jaderné zbraně nedávno navrhoval vůdce polské vládnoucí strany PiS Jaroslaw Kaczynski. Podle něj by ji mělo financovat hlavně Německo. List The Economist nicméně upozorňuje, že jde spíše o akademickou debatu a německá vláda se do ni nezapojuje.

Projevuje se to i v rozbíhající se volební kampani. Zatímco kancléřka Angela Merkelová z CDU lidem vysvětluje význam spojeneckých závazků, ministr zahraničí Sigmar Gabriel rychlé navyšování obranného rozpočtu zpochybňuje. „Se vším respektem k cíli dvou procent, jednou ze zemí, která ho dosáhla, je Řecko,“ podotkl šéf sociální demokracie (SPD), které se po letech rýsuje reálná šance vyhrát volby.

Politici z SPD proto v posledních týdnech hovoří o závodech ve zbrojení, které zemi vnucuje mezi Němci silně nepopulární Donald Trump. „Musíme si položit otázku, jestli by sousedy Německa skutečně uklidnilo, pokud bychom se stali evropskou vojenskou velmocí a ročně na obranu dávali 60 miliard eur,“ prohlásil na mnichovské konferenci Gabriel a naznačil, že německé výdaje na uprchlíky by se měly považovat za preventivní opatření a počítat se jako ekvivalent výdajů na obranu.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Zeman přistál v Soči, v úterý bude besedovat s Putinem

Prezident Miloš Zeman při setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem...

Na pětidenní návštěvu Ruska přiletěl český prezident Miloš Zeman. V černomořském letovisku Soči se v úterý zúčastní...

KOMENTÁŘ: Sunnitská revoluce začala, přichází pomalu

Přivítání Donalda Trumpa v Rijádu (20. května 2017)

Pro nás, lidi ze Západu, je skoro neviditelná. Přichází krůček po krůčku. Namísto výstřelu z Aurory vidíme jen...

OBRAZEM: Popáleniny a řezné rány. Následky genocidy Rohingům zůstanou navždy

Rohinžští uprchlíci pózují pro fotografa v bangladéšském uprchlickém táboře...

Od konce srpna, kdy se rozpoutala nová vlna etnického násilí, každý týden překračují hranici do Bangladéše tisíce...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.