Jen za deset měsíců posledního roku prodal Berlín do Saúdské Arábie zbraně v hodnotě téměř 160 milionů eur, uvedl v pátek německý deník Deutsche Welle. Jde o částku o 50 milionů euro větší než v roce 2017, který byl sám v tomto ohledu pro Německo rekordním.
Sevim Dagdelenová, místopředsedkyně opoziční krajně levicové strany Levice, citovala tuto částku v rámci svojí interpelace, ve které obvinila koaliční vládu kancléřky Angely Merkelové z „podlé“ zbraňové politiky. Podle Dagdelenové se Německo prodejem zbraní Saúdům přiživuje na válce v Jemenu a utužujícím tureckém režimu.
Německá koaliční vláda složená ze stran CDU, CSU a SPD odhlasovala zastavení dodávek zbraní do jakékoliv země zapojené do jemenské války v březnu minulého roku. Mezera v zákoně však umožnila dodání již schválených zakázek, za něž výrobci zbraní vyhrožovali Berlínu žalobou o finanční odškodnění.
Německé zbrojovky navíc obcházejí i říjnové embargo uvalené na Saúdskou Arábii za vraždu novináře Chášukdžího, a to přesunutím výroby zbraní do jiných zemí. Například německý zbrojařský gigant Rheinmetall i nadále dodává Saúdskoarabskému království těžkou munici prostřednictvím dceřiných společností v Jižní Africe a Itálii.
Němci nedodržují vlastní embargo, nad zbraněmi pro Saúdy přivírá oči i CDU |
V praxi se tak ukazuje slabost současné německé direktivy pro vývoz zbraní z roku 2000. Ta uvádí, že prodej by se neměl uskutečňovat v případech důvodného podezření, že zbraně jsou v místě dovozu používané k represi a porušování lidských práv. Stejný dokument umožňuje zrušit již udělený souhlas s vývozem, pokud by zbraně měly být použité k válečné agresi.
„Vláda musí udělat všechno proto, aby zabránila dalším takovým exportům do Rijádu a Ankary,“ požaduje Dagdelenová zpřísnění pravidel vývozu zbraní.
Německo dodává zbraně Turecku, Turci prchají do Německa
Za poslední rok razantně vzrostly také německé exporty zbraní a námořní vojenské výbavy do Turecka. Z 62 milionu eur v roce 2017 jejich prodej stoupl na 202 milionů eur za rok 2018, tedy více než trojnásobně. Německo je přitom jedním z nejhlasitějších kritiků režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a největším příjemcem tureckých uprchlíků.
„Turecko není bezpečnou zemí původu. Pro jinak smýšlející turecké občany se situace stále více zhoršuje,“ prohlásila Dagdelenová. Spolková vláda si podle ní počíná bez skrupulí, když Erdoganův režim podporuje hospodářskou pomocí a dodávkami zbraní, zatímco zároveň každý druhý člověk, který před Erdoganem utíká, dostane v Německu ochranu.
Turci prchají před Erdoganem, Německo hlásí dvojnásobek žádostí o azyl |
Počet tureckých žadatelů o německý azyl výrazně vzrostl po pokusu o puč v roce 2016. V září a říjnu 2017 byl původem z Turecka dokonce každý druhý žadatel. Berlín zároveň Erdogana kritizuje za útoky proti kurdským rebelům, kteří na hranici se Sýrií bojují s Islámským státem.
„Pomoc spolkové vlády člověku, který je příčinou uprchlictví, musí skončit,“ apelovala na vládní koalici Dagdelenová. Stejného názoru jsou též německé protestantské i katolické církve, které v prosinci vydaly společné prohlášení odsuzující politiku vývozu zbraní a volající po kontrolách zbrojařských praktik.
Saúdská Arábie podle OSN nese velký podíl na humanitární krizi v Jemenu, kde nyní trpí hladem 22 milionů lidí. Její námořnictvo už od roku 2015 blokuje jemenské západní pobřeží a znemožňuje přístupu humanitární pomoci do země. Koalice pod saúdskoarabským vedením má kvůli nepřesným bombovým útokům na svědomí životy mnoha civilistů, varuje OSN.