„Přesně před 80 lety v noci z 9. na 10. listopadu 1938 hořely v Německu synagogy, rabovaly se a ničily židovské obchody, stovky mužů a žen byly zabity nacisty, spáchaly sebevraždu nebo zemřely po týrání v koncentračních táborech,“ připomněl německý prezident.
„Tyto pogromy, tehdy pro všechny viditelné, byly předzvěstí pronásledování a likvidace evropských Židů, které přišly potom. Představují s ničím nesrovnatelný civilizační zlom, pád Německa do barbarství,“ řekl také.
S nacistickým režimem podle Steinmeiera souvisí nejtěžší a nejbolestivější otázka německé historie - jak je možné, že národ, který 9. listopadu 1918 vykročil vstříc demokracii a proslavil se ve vědě nebo kultuře, se o pár let později dopustil takových zvěrstev.
„Jak se to mohlo stát, že stejný národ během několika málo let v demokratických volbách dopomohl nepřátelům demokracie k většině, své evropské sousedy uvrhl do války a záhuby, díval se jiným směrem, pokud dokonce nejásal, když doma v jeho vlastní ulicí byli ze svých domovů vytrháváni židovští sousedé, homosexuálové a psychicky nemocní?“ ptal se Steinmeier.
Německo si uvědomuje svoji historickou zodpovědnost
Německo si je podle něj dobře vědomo své historické zodpovědnosti a i dnes se podle toho musí chovat.
„Musíme jednat kdekoli, kde je zraňována důstojnost někoho jiného, musíme se postavit jazyku nenávisti, nesmíme dopustit, aby o sobě někteří znovu tvrdili, že pouze oni mluví za skutečný lid a jiné vylučovali,“ prohlásil německý prezident ve zřejmé narážce na protestní a protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), jejíž poslanci v reakci na tato slova na rozdíl od zbytku Spolkového sněmu netleskali.
Němečtí židé chtějí kurzy pro migranty. Mají je odnaučit antisemitismus |
„Musíme odporovat, když se z určitých skupin dělají obětní beránci, když jsou lidé určitého náboženství nebo barvy kůže automaticky podezřívání, a nepolevíme v našem boji proti antisemitismu,“ zdůraznil také Steinmeier.
Nacistickému teroru 9. a 10. listopadu 1938 padlo za oběť nejméně 100 příslušníků židovské menšiny. Zničeno či poškozeno bylo více než 1200 synagog a židovských modliteben a zhruba 7500 obchodů na území německé říše, do níž už v té době patřily i dříve československé Sudety.
Bezprostředně po teroru bylo zatčeno na 30 000 lidí, z nichž většina skončila v koncentračních táborech, kde jich zhruba tisícovka zahynula. Vrcholem nacistické perverze bylo, že stíhaní museli za způsobené škody zaplatit jednu miliardu marek.
V pátek si ale Němci nepřipomínají jen v souvislosti s křišťálovou nocí - 9. listopad toho pro ně symbolizuje výrazně více, a to jak toho špatného, tak toho dobrého. V roce 1918 v tento den - tedy přesně před 100 lety - byla vyhlášena republika, v roce 1923 se Adolf Hitler pokusil o puč a v roce 1989 padla berlínská zeď.
9. listopadu 2008 |
