V loňském roce zaznamenala německá armáda ve svých řadách 182 vojáků s diagnózou posttraumatické stresové poruchy (PTSD), což je o dvanáct případů více než v roce 2017. To však není konečné číslo, protože celkově se s nějakou formou duševního onemocnění souvisejícího s bojovým nasazením potýkalo 279 německých vojáků.
Paradoxní však je, že ačkoli počty vojáků trpících PTSD stále rostou, Německo na zahraniční mise vysílá čím dál méně lidí. Zatímco v roce 2010 nasadilo do operací mimo své území na osm tisíc vojáků, na začátku letošního roku toto číslo kleslo na pouhých tři a půl tisíce nasazených.
Většina vojáků se totiž vrátila domů v roce 2014, kdy NATO ukončilo misi jednotek ISAF v Afghánistánu.
Podle německého ministerstva obrany mnozí vojáci najdou sílu k přiznání svých problému až po návratu do vlasti. „Pokles vojáků poslaných do zahraničí a trvale vysoká čísla lidí trpících únavou z boje může souviset s tím, že mnozí vojáci ohlásí své onemocnění až poté, co se poradí se svými blízkými a rozhodnou se zahájit léčbu,“ popisuje mluvčí ministerstva Frank Fähnrich.
Posttraumatická stresová poruchaPosttraumatická stresová porucha vzniká jako reakce na traumatickou událost, po které postižený opakovaně prožívá událost ve snech či myšlenkách a snaží se vyhnout místům a situacím, ve kterých k události došlo. Pacient může děsivou událost zažít sám nebo ji může být přítomen i jako svědek. Porucha se projevuje, výpadky paměti, úlekovými reakcemi či poruchami spánku a soustředění. K jejímu vzniku nejčastěji vedou situace ohrožující postiženého, jako je válka, autonehoda, násilí či změny v mezilidských vztazích. Zdroj: Wikipedia |
PTSD se může postupně rozvinout i několik let po traumatické události, která toto onemocnění vyvolala. Bundeswehr se s touto nemocí poprvé setkal před patnácti lety.
Stanice Deutsche Welle připomíná, že bojová mise v Afghánistánu byla pro německou armádu zcela novou zkušeností a nebyla připravena na léčbu vojáků trpících po návratu z boje psychickými traumaty.
V posledních letech se však péče Bundeswehru zlepšila - veteráni mohou anonymně vyplnit dotazníky nebo zavolat na speciální telefonní linku. Problém je stále s nedostatkem financí i kvalifikovaného personálu.
V polovině loňského roku nebylo obsazeno asi 25 procent pracovních míst na psychiatrických odděleních vojenských nemocnic. Chybí i nemocniční lůžka - z plánovaných 160 jich mají psychiatričtí pacienti k dispozici jen 48. Vojákům tedy stále častěji nezbývá nic jiného, než vyhledat pomoc u civilních lékařů. Jen za posledních osm let se jejich počty zvýšily osmkrát.
„Pořád existuje hodně volných pozic. V mnoha ohledech však došlo k celkovému pokroku,“ popisuje parlamentní komisař pro ozbrojené síly Hans-Peter Bartels. Německo podle něj dlouho neuznávalo duševní onemocnění související s bojovou misí jako válečné zranění. „Dnes trpí chronickou PTSD mnoho vojáků a pochybuji, že jim Bundeswehr dokáže poskytnout odpovídající léčbu,“ říká Bartels.
Němečtí vojáci si kromě lékařské péče stěžují také na špatný obraz v očích veřejnosti. „Opovrhující pohled na ozbrojené síly je v kurzu a je symbolem určitého intelektuálního postavení,“ popsala pro deník Die Welt Nariman Hammouti-Reinkeová, která slouží v Bundeswehru. Podle ní si vojáci za svou práci zaslouží respekt. „Obzvlášť, když se vracíme z misí v zahraničí. Je zklamáním, když to nikdo neocení,“ uzavírá Reinkeová.
