Křesťanskodemokratická unie (CDU) se na svém sobotním sjezdu v Lipsku rozhodla nezakázat čínskému technologickému gigantu Huawei účast na budování mobilní sítě 5G v Německu. Strana tak učinila i přesto, že Spolková zpravodajská služba (BND) označila společnost za nedůvěryhodnou kvůli jejímu přílišnému napojení na čínskou komunistickou stranu.
Altmaier v neděli rozhodnutí strany obhajoval. Řekl, že „USA taktéž požadují od svých společností, aby jim sdělily jisté informace potřebné pro boj s terorismem.“
Poukázal též na to, že Německo nepřistoupilo k „bojkotu“ amerických firem poté, co v roce 2013 vyšlo najevo, že americká zpravodajská služba NSA odposlouchávala německou kancléřku Angelu Merkelovou.
Altmaier zřetelně reagoval na obavy Washingtonu, že Huawei předává citlivá data čínským zpravodajským službám. Podle čínských zákonů musí všechny organizace a občané podporovat národní informační operace.
„Neexistuje morální rovnocennost mezi Spojenými státy a Čínou a kdokoliv, kdo tak naznačuje, ignoruje historii,“ rozhořčeně komentoval Altmaierova slova americký velvyslanec v Německu.
Podle Grenella je srovnání „urážkou tisíců amerických vojáků, kteří pomáhají zajistit bezpečnost v Německu“, uvádí německý týdeník Die Spiegel. Prohlášení „vysokých německých představitelů“ je též urážkou „milionů čínských civilistů, kterým jsou odpírány základní svobody a kteří jsou nespravedlivě vězněni čínskou komunistickou stranou“, dodal velvyslanec.
Ministr hospodářství se pokusil roztržku uklidnil. Uvedl, že nenaznačoval, že politické systémy v USA a v Číně jsou „na té samé úrovni“, poukazuje agentura Bloomberg.
Opatrné našlapování kolem čínského giganta
Altmaier je blízkým spojencem Merkelové, která je pod značným tlakem ze strany německých politických stran a zpravodajských služeb, aby zpřísnila postoj Německa vůči Huawei. Merkelová trvá na tom, že do soutěže o budování mobilní sítě 5G v Německu bude mít přístup kdokoliv, kdo splní bezpečnostní kritéria.
Minulý týden čínský velvyslanec v Německu Wu Ken řekl, že pokud Huawei bude ze soutěže vyloučen, vyšle to špatné signály protekcionismu a bude to Čínou chápáno jako jasný projev diskriminace.
Antišpionážní dohoda má Huawei nechat otevřené dveře do německých sítí |
Podle hongkongských novin South China Morning Post se Německo nechce pouštět do sporu s Čínou z obavy, že by to mohlo mít negativní dopady na vlajkovou loď německého hospodářství, lukrativní automobilový průmysl.
Merkelová během středečního projevu ve Spolkovém sněmu řekla, že evropské země si musí vyjasnit postoj k Číně. „Jedním z největších nebezpečí, nebo přinejmenším obav, je, že Evropa, že každá členská země (EU), bude dělat svou vlastní čínskou politiku, a že nakonec budeme vysílat zcela odlišné signály. To by nebylo ničivé pro Čínu, ale bylo by to ničivé pro nás v Evropě,“ nechala se slyšet.
„Je nepochybné, že při rozšiřování 5G potřebujeme vysoké bezpečnostní standardy, ale tak, jako je musíme definovat pro nás, o nich musíme též diskutovat s ostatními evropskými partnery,“ uvedla Merkelová, která varovala před politikou izolace.
Napjaté vztahy USA a Německa
Vztahy mezi Německem a USA se po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu staly výrazně napjatějšími. Kromě Huawei se Německo a USA neshodují na postoji vůči plynovodu Nord Stream 2, který podle Američanů zvýší závislost Německa na Rusku.
Němci jsou černí pasažéři, Trump hrozí převelet vojáky USA do Polska |
Trump též opakovaně kritizuje Německo za nedostatečné příspěvky, které věnuje na bezpečnost. Merkelová ve středu slíbila, že zvýší výdaje Německa na obranu na požadovaná 2 procenta HDP. K zvýšení by mělo dojít někdy po roce 2030. USA její prohlášení označily za „dobré zprávy“.
Podle průzkumu washingtonského think tanku Pew Research Center a hamburgské neziskové společnosti Körber Foundation by většina vyzpovídaných Němců (52 procent) chtěla, aby byl Berlín více nezávislý na Washingtonu, i když to vyžaduje dvojnásobně zvýšit německý obranný rozpočet.
Němci v průzkumu vykazovali větší skeptický pohled o úrovni vzájemného německo-amerického vztahu než Američané. Zatímco tři čtvrtiny Američanů jej považovaly za dobrý, skoro dvě třetiny Němců (64 procent) jej vnímaly jako špatný.
