„Když Pence vyřídil pozdravy svého šéfa a očividně očekával potlesk, nestalo se – nic,“ upozornil v neděli server německého týdeníku Der Spiegel. Podle něj zažil v sobotu sál plný politiků „pět vteřin trapného ticha“. „Scéna ukazuje, jak obtížnými se transatlantické vztahy staly za Trumpovy vlády,“ dodal list.
Pence v přibližně půlhodinovém projevu vyzval evropské mocnosti, aby jako USA odstoupily od dohody o íránském jaderném programu a „přestaly podkopávat americké sankce“ proti Teheránu. Íránský režim označil za „stoupence dalšího holokaustu“ a největšího státního sponzora terorismu.
Pence také vyslovil přání, aby Venezuele přestal vládnout autoritářský socialistický prezident Nicolás Maduro. EU jako celek má podle Pence uznat prezidentem Venezuely vůdce tamní opozice Juana Guaidóa.
Pence zrazoval členy NATO od nákupů zbraní na Východě. Patrně narážel na Turecko, které si hodlá od Ruska pořídit raketový systém S-400. Jmenovitě Pence varoval před spoluprací s čínskou telekomunikační firmou Huawei, kterou spojuje s rizikem špionáže.
Pence zopakoval i tradiční americkou kritiku stavby plynovodu Nord Stream 2. Ten Washingtonu vadí z geopolitických i ekonomických důvodů. Přímo totiž spojí Rusko s Německem a omezí v Evropě potenciální poptávku po americkém zkapalněném plynu.
Německá auta jako ohrožení bezpečnosti USA
Útočné poznámky Penceovi v neděli oplatil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Washingtonu vmetl, že Írán démonizuje a je jím „chorobně posedlý“. Podle Zarífa USA stále nerozdýchaly íránskou revoluci z roku 1979, která smetla proamerického šáha. USA označil za největší zdroj destabilizace Blízkého východu.
Šéf politbyra čínské komunistické strany Jang Ťie-čch’ odmítl podezření vůči Huawei a vyzval Evropany, aby doporučení Washingtonu ignorovali.
Nové jaderné zbraně nerozmístíme, reaguje NATO na zánik smlouvy INF |
Jang zároveň potvrdil neochotu Číny přidat se k širší verzi smlouvy o zákazu raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Tu USA vypověděly, protože ji podle nich porušuje Rusko. Washingtonu ale vadilo i to, že smlouvou není vázán Peking.
Nord Stream 2 hájil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž vyjádřil přání, aby se EU nenechala USA tlačit do nesmyslné rivality s Ruskem.
Plynovodu se zastala i Merkelová, stejně jako dohody s Íránem. Současně kritizovala Trumpovy úvahy, že by USA mohly prohlásit evropská auta za bezpečnostní hrozbu a uvalit tak na ně vysoká cla. „Jsme hrdí na naše auta (…) Pokud je to vnímáno jako bezpečnostní hrozba Spojenými státy, tak nás to děsí,“ uvedla.
Režim odzbrojení se hroutí, Evropa je bezmocná
Vyjevení rozporů mezi USA a Evropou zdůraznil i český ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Ty tenze jsou znát. Mnichovská konference by měla naopak přispívat k tomu, že ty tenze se snižují... Dnes to vypadalo naopak, že některá kontroverzní témata vyplouvají napovrch,“ uvedl během sobotního vrcholu setkání.
Brexit může Česko stát 55 miliard a vzít práci 40 tisícům, říká analýza |
Petříček varoval, že odchod Británie z EU bez dohody může českou ekonomiku připravit až o procento HDP. Britská premiérka Theresa Mayová do bavorské metropole nepřijela. Kvůli vnitropolitickým problémům chyběl i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Trump kromě Pence vyslal za sebe jako náhradu i dceru Ivanku. Každoroční konference se od pátku do neděle účastnilo přibližně 35 prezidentů a premiérů a 80 ministrů zahraničí a obrany. Přítomen byl i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Malý přínos vidí v konferenci švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. „Hustá síť smluv o jaderném odzbrojení se právě rozpadá. USA, Rusku a Číně je to skoro jedno. Jen Evropané si dělají starosti, ale jsou bezmocní, jak ukazuje mnichovská bezpečnostní konference,“ napsal šéfredaktor listu Eric Gujer.
