Navzdory tomu, že si většina lidí představuje příznivce ultrapravicové Pegidy či pravicové Alternativy pro Německo (AfD) jako muže, podle nové studie už to dávno není pravda. Výzkum Nadace Friedricha Eberta, která má blízko k levicové SPD, došel k závěru, že se k pravicovým populistickým stranám stále častěji přiklánějí také ženy. Výzkumníci se zabývali pravicovými voliči v Německu, Francii, Řecku, Polsku, Švédsku či Maďarsku, píše list Deutsche Welle.
Ačkoli populistické pravicové strany ženy často prezentují nemoderním způsobem, více než 17 procent východoněmeckých žen to v loňských parlamentních volbách neodradilo od toho, aby svým hlasem podpořily AfD. V západním Německu pro stranu hlasovalo osm procent žen. Také v Polsku ženy volí stále častěji pravicové strany. Při volbách v roce 2015 tvořily dokonce nadpoloviční většinu voličů vládnoucí strany Právo a Spravedlnost (PiS).
Co tedy dělá tyto strany pro ženy atraktivní? Podle Elisy Gutscheové, která je spoluautorkou studie, se pravicový populisté snaží ženy nejčastěji zaujmout sliby o zlepšení systému sociálního zabezpečení. „Strany slibují, že zvýší přídavky na děti a zaměří se na podporu rodin,” popisuje Gutscheová. Polská pravicová vláda například loni zaznamenala úspěch s programem 500+, který rodinám přispěje 500 zlotých (tři tisíce korun) měsíčně na druhé a každé další dítě do 18 let bez ohledu na příjmy rodičů.
Ženy strany propagují, rovnoprávnost v nich ale chybí
Německá AfD se ve své kampani zaměřila na „vítající kulturu pro děti”, na rozdíl od vlády, která podle strany propaguje „vítající kulturu” vůči zahraničním migrantům. Mnoho žen se rozhodlo podpořit AfD proto, že se obávají o budoucnost a zhroucení německého důchodového systému.
Výzkumníci se zaměřili také na to, jakou roli mají ženy napříč evropskými pravicovými populistickými stranami. Není překvapením, že většině parlamentních stran dominují muži. Například Německá AfD má sice 92 poslaneckých křesel, jenom deset z nich však obsadily ženy.
Navzdory tomu mají některé strany ve vedení výrazné ženské postavy. V případě AfD je to Alice Weidelová, francouzské Národní sdružení vede Marine Le Penová, známou tváří polské PiS je zase Beata Szydlová. „Tyto ženy dávají stranám otevřenější a modernější podobu a snaží se apelovat na ženské voličky,” vysvětluje Gutscheová. „Nejsou to však progresivní strany a neexistuje tam opravdová rovnost mezi pohlavími,” dodává.
Studie také uvádí, že ženy snadněji přijímají silné xenofobní či islamofobní myšlenky. „Myslím, že ženy mají pocit, že se pohybují v nižší vrstvě společnosti a musí konkurovat uprchlíkům a migrantům,” říká Gutscheová s tím, že to může být jeden z důvodů, proč ženy častěji podporují pravicové populistické strany.
