„Přestože většina lidí považuje v dnešní době lidská práva za samozřejmost, rozhodně to neplatí v každodenním životě mnoha lidí. Dokonce ani tady v Německu,” popsala situaci Beate Rudolfová, ředitelka Německého institutu pro lidská práva (DIMR) financovaného státem.
Z prosincové zprávy o stavu lidských práv v Německu vyplývá, že zaměstnavatelé často platí zahraničním pracovníkům méně peněz, než kolik stanovuje současná minimální mzda ve výši 8,84 eur (230 korun) za hodinu. Zaměstnancům navíc mnohdy neplatí ani sociální pojištění.
Zpráva podle stanice Deutsche Welle zdůrazňuje, že zahraniční pracovníci jsou na svých zaměstnavatelích často závislí, což je nutí pracovat přesčas bez nároku na jeho proplacení či tolerovat nevyhovující bydlení.
Největším problémem podle závěrů institutu je, že migranti mají velmi omezenou možnost na zahájení právních kroků, které by zlepšily jejich životní situaci. Přestože mnohé evropské země vytvořily zvláštní správní soudy a úřady pro zahraniční pracovníky, Německo se k tomu zatím neodhodlalo.
Německo láká kvalifikované pracovníky ze zahraničí, změní kvůli nim zákon |
Cizinci se proto obávají žádat o své neoprávněně ztracené mzdy, protože musí čelit nátlaku a hrozbám ze strany zaměstnavatelů. Velkým problémem je i skutečnost, že cizinci v Německu často pracují nelegálně, takže před soudem nemají možnost prokázat své nároky.
Všechny tyto faktory podle DIMR přispívají k tomu, že se z vykořisťování zahraničních pracovníků stává „bezrizikový obchodní model”. Nejvíce poškozených zaměstnanců pracuje podle zprávy ve stavebnictví, masném průmyslu, úklidu, dopravě či ošetřovatelství.
Podle Deutsche Welle se zpráva shoduje s novými údaji Mezinárodní organizace práce (ILO) spadající pod OSN, která zjistila, že počet migrujících pracovníků narostl na celém světě za poslední čtyři roky o devět procent. Více než 164 milionů těchto pracovníků tvoří 4,7 procenta světové pracovní síly.
