Přestože se na rozdíl od předchozích dvou let letošního sjezdu nezúčastní žádný člen české vlády, vidí Posselt budoucnost vzájemných vztahů optimisticky.
„Že v této situaci nikdo (z vlády) nepřijede, je škoda, ale jsem příliš dlouho v politice, než abych pro to neměl pochopení,“ řekl v pátek Bernd Posselt, šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Narážel tím na to, že se v Česku již řadu měsíců velmi složitě rodí vláda, a stále ještě není jasné, jak přesně bude vypadat.
„Celkově je klima stále lepší,“ míní jedenašedesátiletý politik. Jasně se podle něj ukazuje, že ve všech důležitých českých politických stranách s výjimkou komunistů a pravicových radikálů - jak označil Svobodu a přímou demokracii (SPD) - převažuje názor, že by se se sudetskými Němci mělo mluvit a spolupracovat.
Je to podle Posselta vidět i na dopisech českých politiků, kteří se letos z účasti na sjedu omluvili. Zatímco dříve by ani nenapsali, letos prý dostal Posselt řadu přátelských dopisů, v nichž politici vyjadřují naději, že se jim podaří přijet příště.
Na samotné sudetoněmecké sjezdy pak podle Posselta přichází stále více Čechů. „Kdo už tam někdy byl, tak ví, kolik češtiny je tam slyšet,“ podotkl s tím, že letos znovu očekává účast asi tisícovky Čechů.
Přibližovat se jim sjezd má i geograficky. V roce 2019 se ještě uskuteční v Německu, ale v blízkosti českých hranic, a Posselt je přesvědčen, že v příštích pár letech se sudetští Němci sejdou i v Česku. „Jsem si jist, že mezi roky 2020 a 2024 takový sjezd bude,“ uvedl v pátek šéf SL.
Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Předloni se jeho sjezdu poprvé zúčastnil člen české vlády - tehdejší ministr kultury Daniel Herman - a loni dokonce tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (oba KDU-ČSL).
AfD na sjezdu nebude
Na letošním sjezdu SL se návštěvníkům v informačních stáncích představí řada politických stran, nejsilnější německá opoziční formace Alternativa pro Německo (AfD) mezi nimi ale nebude.
Posselt v pondělí uvedl, že AfD na sjezdu chtěla mít informační stánek, což jí ale pořadatelé z několika důvodů neumožnili. Jedním z nich je to, že zatím není zastoupena v bavorském zemském sněmu, což je jednou z podmínek.
Ještě větším problémem jsou pak politické postoje protiimigrační strany. „Informační stánek mohou dostat jen organizace, které se jasně distancují od levicového a pravicového extremismu,“ zdůraznil Posselt. „To ani u Levice, ani u AfD nevidím,“ řekl také.
Především má však problém s úzkou spoluprací AfD s Václavem Klausem, který ji často do Německa jezdí podporovat na předvolební i jiné politické akce. „AfD se chlubí jedním z největších nenávistníků sudetských Němců, bývalým českým prezidentem Klausem,“ míní Posselt. „Chtěl zakotvit Benešovy dekrety do evropského právního pořádku,“ poznamenal.
Narážel tak na situaci před podpisem lisabonské smlouvy o reformě institucí Evropské unie, jejíž ratifikaci Klaus v době, kdy byl českým prezidentem, podmínil výjimkou z Listiny základních práv Evropské unie. Klaus vznesl požadavek na výjimku z Listiny v říjnu 2009 proto, že se obával možnosti prolomení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.
Výjimku nakonec Česku přiznal summit Evropské unie koncem října 2009 a Klaus lisabonskou smlouvu podepsal 3. listopadu 2009. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se ale v roce 2014 usnesla, že výjimku z Listiny základních práv Evropské unie uplatňovat nebude.
