Poslední průzkumy před zemskými volbami v nejlidnatější německé zemi mírně favorizují křesťanské demokraty před demokraty sociálními. Průzkum pro veřejnoprávní televizi ZDF ukazuje, že by CDU mohla získat 32 procent hlasů, zatímco SPD 31 procent. Velmi podobně vyšel i průzkum televize Sat.1, podle něhož je pro křesťanské demokraty 31 procent voličů a pro ty sociální 30 procent.
Do zemského sněmu by se podle ZDF měli dostat ještě svobodní demokraté (FDP) se 13,5 procenta, Zelení a Alternativa pro Německo (AfD) se 6,5 procenta a Levice se šesti procenty. Vypadnou z něj podle všeho naopak Piráti.
Prakticky jisté je, že nebude pokračovat koalice sociálních demokratů a Zelených. Vzniknout mohou v zásadě tři různé vlády. Dosavadní šéfka zemské vlády za SPD Hannelore Kraftová už vyloučila, že by po volbách šla do koalice s postkomunistickou Levicí. Vládní spolupráci se sociálními demokraty zase vylučuje FDP. SPD by tak v případě vítězství zřejmě nezbývalo nic jiného než uzavřít velkou koalici s CDU. Pro CDU je vedle velké koalice ve hře také spojenectví s FDP a Zelenými.
Severní Porýní-Vestfálsko trápí řada neduhů a v mnoha srovnáních s ostatními 15 spolkovými zeměmi obsazuje dolní příčky. Tato západoněmecká země, kterou nejčtenější deník Bild dokonce nazval „německým Řeckem“, se potýká například s problémy v oblastech vzdělání, dopravní infrastruktury, nezaměstnanosti, rozpočtových schodků nebo kriminality.
Zcela nejproblematičtější je ale - přinejmenším z opozičního pohledu - oblast bezpečnosti. Zdejší ministr vnitra Ralf Jäger (SPD) se stal pro mnohé symbolem selhání německých úřadů, ať už šlo o masové útoky na ženy na Silvestra na přelomu let 2015 a 2016 v Kolíně nad Rýnem nebo postup vůči atentátníkovi z Berlína Anisu Amrimu, který v Severním Porýní-Vestfálsku pobýval.
Generálka na volby
Hlasování ve spolkové zemi, v níž žije pětina obyvatel Německa, je také významným signálem před zářijovými parlamentními volbami. Pokud i zde SPD podlehne straně Angely Merkelové, tak bude letos na zemské volby prohrávat už 0:3 a dále to zhorší její vyhlídky na úspěch v bitvě o kancléřství.
Německé volby |
Pro SPD je zatím letošní rok jako na houpačce. Vstupovala do něj se ztrátou zhruba 15 procentních bodů na CDU/CSU, po lednové nominaci bývalého šéfa Evropského parlamentu Martina Schulze na kancléře jí ale raketově stouply preference a na svého největšího politického soupeře se dotáhla.
V kontrastu s energickým a přesvědčivým Schulzem se řadě pozorovatelů zdálo, že Merkelová už je úřadem unavena a nemá co nového nabídnout. Mnozí pochybovali, jestli CDU/CSU vůbec na Schulze najde recept a dokáže jeho rozjetý vlak, jak o něm psala média, zastavit.
Jenže pak přišly březnové zemské volby v malém západoněmeckém Sársku, při nichž SPD nedokázala dobré preference přetavit do skutečných volebních výsledků a prohrála s CDU o více než 11 procentních bodů. „Schulzův vlak“ zpomalil, psala tehdy média. Po další jasné porážce v květnovém zemském hlasování v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku se už spíše mluví o vykolejení „Schulzova vlaku“.
