Německá kancléřka Angela Merkelová v alpském středisku Wildbad Kreuth. (20....

Německá kancléřka Angela Merkelová v alpském středisku Wildbad Kreuth. (20. ledna 2016) | foto: Reuters

Citelně snížíme počet přicházejících běženců, slíbila v Alpách Merkelová

  • 1045
Německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že chce podstatně snížit počet běženců přicházejících do Německa. Také Rakousko chce výrazně omezit příjem žadatelů o azyl, letos jich má být maximálně 37 500.

„Shodujeme se, že chceme citelně a trvale snížit počet přicházejících běženců,“ řekla Merkelová při příjezdu na sjezd zemských poslanců bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) v alpském středisku Wildbad Kreuth.

„Myslím, že se musíme zasadit o odstranění příčin útěku a najít evropské řešení,“ dodala. Merkelová se dlouhodobě zasazuje o zavedení systému rozdělování běženců mezi členské státy Evropské unie, o zabezpečení vnějších hranic schengenského prostoru a o vytvoření registračních center v Řecku a Itálii, kde do Evropy většina uprchlíků vstupuje.

Pro další vývoj uprchlické krize budou podle kancléřky důležité páteční konzultace vlád Německa a Turecka, neboť Ankara se zavázala lépe chránit svou hranici s Řeckem a bojovat proti převáděčům, kteří pomáhají běžencům překonat Egejské moře. Posun v řešení uprchlické krize očekává také od únorového summitu EU.

Představitelé CSU v posledních měsících stále silněji vystupují v uprchlické krizi proti Merkelové, přestože se strana podílí na její vládě. Bavorští politici žádají tvrdší přístup k běžencům a někteří mluví i o uzavření německých hranic. Přes rakousko-bavorskou hranici přichází do Německa většina uprchlíků.

Do Německa loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války. V lednu se počet přicházejících snížil, stále se však denně pohybuje mezi 1500 a 3000, uvedl ve středu s odvoláním na spolkovou policii server Spiegel Online.

Němci poslali pryč 21 000 neúspěšných žadatelů o azyl

Německé ministerstvo vnitra ve středu informovalo, že poslalo zpět do vlasti téměř 21 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl, což je dvojnásobek oproti roku 2014. Národnost repatriovaných ministerstvo nesdělilo.

Ze 37 tisíc lidí, kteří Německo opustili dobrovolně, tvořili 90 procent občané Kosova, Albánie a Srbska, kteří v zemi žádali o azyl především v první polovině loňského roku. Když německá vláda zařadila všechny státy západního Balkánu na seznam bezpečných zemí, přišli jejich občané o šanci získat v Německu azyl.

Podle aktuálních údajů zůstává v Německu zhruba 200 tisíc lidí, kteří by měli zemi opustit. Tři čtvrtiny z nich mají status „trpěných osob“ a úřady se je v dohledné době nechystají vrátit do země původu. Zbývajících 50 tisíc lidí však mělo zemi opustit, a proto jim hrozí nucená repatriace.

Uprchlická krize

O nuceném odchodu běženců z Německa se začalo ve větší míře diskutovat po sexuálních a loupežných útocích, k nimž došlo na silvestra v Kolíně nad Rýnem a dalších velkých městech.

Gauck se opřel do postkomunistických zemí

Německý prezident Joachim Gauck dnes ve švýcarském Davosu ostře kritizoval nedostatek evropské solidarity v nynější migrační krizi. Podle Gaucka je pochopitelná obava středoevropských států ze změn a jejich velká starost o zachování národní identity.

„Ale jen stěží mohu pochopit, když solidaritu s pronásledovanými odmítají právě země, jejichž politicky pronásledovaní občané se sami solidarity dočkali,“ řekl prezident. Připomněl tak období, kdy ze zemí komunistického bloku, včetně bývalého Československa, utíkali na Západ lidé nesouhlasící s režimem.

“Opravdu chceme, aby velké historické dílo - Evropa míru a prosperity - ztroskotalo na problému kolem uprchlíků? Nikdo, skutečně nikdo to nemůže chtít,“ zdůraznil německý prezident.

Gauck se rovněž vyslovil proti zavedení hraničních kontrol uvnitř Evropy. Upozornil, že ztráta svobody pohybu by nebyla dobrým řešením. „Nemělo by se nám podařit něco skutečně lepšího?“ poznamenal.

Rakušané: Do roku 2020 přijmem maximálně 127 500 azylantů

Rakousko chce výrazně omezit příjem žadatelů o azyl. Shodla se na tom vláda s hejtmany spolkových zemí. „Nemůžeme v Rakousku přijmout všechny žadatele o azyl,“ oznámil po jednání rakouský kancléř Werner Faymann. „Stanovili jsme toto číslo jako směrnici... Budeme zkoumat, co se stane, až tohoto limitu dosáhneme.“ dodal kancléř.

Letos chtějí Rakušané posoudit 37 500 žádostí, v příštím roce 35 tisíc, v roce 2018 30 tisíc a do 30. června 2019 ještě dalších 25 tisíc. Do konce roku 2019 tak Vídeň celkově přijme maximálně 127 500.

Země EU (+ Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko) přitom v průměru kladně vyřizují 48 procent žádostí o azyl (psali jsme zde).

Rakousko minulý týden také oznámilo, že na své území nepustí migranty, kteří mají v úmyslu pokračovat přes Německo do dalších západoevropských zemí. Následně obdobná opatření avizovaly Slovinsko a Chorvatsko, přes které vede balkánská migrační trasa. V reakci na to ke stejnému kroku přistoupilo ve středu i Srbsko. Oznámil to ministr práce a sociálních věcí Aleksandar Vulin, do jehož resortu spadá i problematika migrace.

„Na základě rozhodnutí rakouské vlády, jež nám bylo předáno prostřednictvím slovinské a chorvatské vlády, nebudou moci ode dneška pokračovat v cestě migranti, kteří nevyjádří úmysl požádat o azyl na území Rakouska nebo Německa,“ řekl srbský ministr.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video