Nová opatření zahrnují například posílení požadavků na ohlašování večerních vycházek nebo zavedení čipového systému, který zaznamená, že si žadatel o azyl vyzvedl e-mail s příkazem k deportaci. Podobný systém zatím využívají jen dva spolkové státy - Hesensko a Dolní Sasko.
Novinkou je také možnost rezervovat letenku bez uvedení konkrétního jména odmítnutého žadatele o azyl. Pokud se původně zamýšlený pasažér nebude moci letu zúčastnit, může stát na jeho místo posadit jiného člověka, kterého úřady vybraly k deportaci. Opatření by mělo podle německého ministerstva vnitra poskytnout státním orgánům větší flexibilitu při nakládání s rezervovanými letenkami.
Policie navíc získá oprávnění k tomu, aby zadržela a uvěznila každého neúspěšného žadatele o azyl, který by mohl ohrozit bezpečnost letu. Nová opatření jsou podle stanice Deutsche Welle reakcí na teroristický útok z roku 2016, kdy právě odmítnutý žadatel o azyl Anis Amri najel na vánočních trzích v Berlíně do lidí poté, co se ho policie snažila neúspěšně vyhostit.
Mezi zastánce přísnějších azylových pravidel patří nový šéf německého Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Hans-Eckhard Sommer. Podle něj je zapotřebí, aby „německé úřady uplatňovaly azylové právo důsledně a striktně i v individuálních případech”. Sommer do funkce nastoupil po Jutte Cordtové, která byla odvolána kvůli pochybným rozhodnutím právě při udělování azylu.
Syřanům hrozí deportace, ministři projednají jejich obnovení
Zveřejnění plánovaných změn přišlo jen několik dní poté, co německé ministerstvo vnitra uvedlo, že zvažuje obnovení repatriace syrských migrantů. Na tu se přitom až do konce letošního roku vztahuje moratorium, které má zabránit návratu uprchlíků do válečné zóny. Podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera se úřady zabývají hlavně tím, jak deportovat zločince syrské národnosti.
Merkelová přiznala chybu v migrační politice. Ale jinou, než jí vyčítají |
Německé ministerstvo zahraničí v minulém týdnu zveřejnilo tajnou zprávu o situaci v Sýrii, která má pomoci institucím a soudům při posuzování žádostí o azyl. Ačkoli některé detaily zůstávají tajemstvím, zpráva poukazuje na to, že „situace v Sýrii je i po šesti letech války stále obtížná a nestálá”.
Rozhodnutí o případném obnovení deportací Syřanů by mělo padnout do dvou týdnů, během kterých se v Magdeburgu sejde společně se Seehoferem všech šestnáct spolkových ministrů vnitra. Skupina loni rozhodla o ročním prodloužení moratoria, přestože proti byli ministři Bavorska a Saska.
Právě saský ministr vnitra Roland Wöller je hlasitým příznivcem deportací zločinců. „Hned jak to situace umožní, měli bychom mít možnost poslat lidi představující nebezpečí a zločince zpátky do Sýrie,“ uvedl Wöller. „Na ministerské konferenci nicméně určitě přihlédneme ke zprávě ministerstva zahraničí,” dodal.
Výrazně proti je opoziční Strana levice, podle které Seehofer otevírá dveře úplnému obnovení deportací. „Země zůstává otřesena občanskou válkou a terorismem. Prezident Bašár Asad terorizoval občany v minulosti, dělá to teď a pravděpodobně v tom bude pokračovat,” uvedla poslankyně Ulla Jelpkeová.
Podle údajů BAMF požádalo v loňském roce v Německu o azyl téměř 223 tisíc uprchlíků, syrskou národnost mělo 50 422 lidí. Syřané jsou nejčastějšími uchazeči, kterým Německo jejich žádost schválí, v roce 2017 udělilo status uprchlíka 34 880 z nich.
