„Chceme město, kde si všichni mohou dovolit bydlení,“ shrnul jeden z řečníků na Alexandrově náměstí v centru Berlína krátce po poledni požadavky 280 organizací, které se zapojily do sobotní akce. Ta podle policie přilákala „výrazně více“ než deset tisíc lidí, podle pořadatelů dokonce na čtyřicet tisíc.
Pozorovatelé, na něž se odvolává agentura DPA, mluví o dvaceti tisících účastníků.
Obdobné demonstrace v dalších německých městech byly o poznání menší. V Lipsku přišlo podle organizátorů dva tisíce protestujících, v Drážďanech kolem 500. V Mnichově se jich podle policie sešlo asi 300 a ve Frankfurtu nad Mohanem zhruba 150.
Protestující třímali plakáty s nápisy jako „Bydlení je lidské právo“, „Nájemci nejsou žádné citróny“ nebo „Srdce místo profitu“. Z centra Berlína se pak vydali směrem na městskou část Treptow, kde demonstrace odpoledne skončí před veletrhem zaměřeným na nemovitosti.
„Je potřeba změnit politiku, vytvořit na ni tlak,“ řekl k cílům protestu rodilý Berlíňan Klaus Laue. Situace, kdy nájmy v německé metropoli za deset let stouply o 90 procent, je podle něj nadále neúnosná.
Podpořil proto svým podpisem také iniciativu nazvanou Vyvlastnit (firmu) Deutsche Wohnen a spol., jejímž cílem je za náhradu vyvlastnit všechny byty, které patří firmám vlastnícím v Berlíně více než tři tisíce bytů.
Právě zástupci této iniciativy byli v sobotu vidět při sběru podpisů mezi protestujícími, z nichž některé zdobily i komunistické nebo duhové vlajky. „Zatím to jde velmi dobře, skoro každý oslovený podepisuje,“ řekl jeden ze sběračů, který už za první půlhodinu získal zhruba dvacet podpisů.
Celkem jich iniciativa potřebuje dvacet tisíc, aby se jí začala oficiálně zabývat radnice. Podle některých průzkumů veřejného mínění iniciativu podporuje více než polovina Berlíňanů. Ve druhém kroku příznivci vyvlastnění budou potřebovat kolem 170 tisíc podpisů, aby mohlo být vypsáno referendum. To by se mělo uskutečnit v polovině příštího roku.
Nedostatek a drahota. V Berlíně sílí volání po vyvlastňování bytů realitkám |
Mluvčí iniciativy Rousbeh Taheri připouští, že akce je radikální. „Ano, je to třídní boj, ale my jsme ho nezačali,“ říká a tvrdí, že jde jen o reakci na prudce rostoucí nájmy. „Došli jsme k tomu, že velké koncerny se nedají výrazně změnit, že je potřeba změnit majitele,“ poznamenává s tím, že dosavadní pokusy zlepšit situaci nezabraly.
Právně se iniciativa opírá o článek 15 německé ústavy, který počítá s možností vyvlastnění půdy, přírodního bohatství nebo prostředků produkce na základě zákona a za náhradu. V dějinách spolkové republiky sice tento článek prakticky nikdy nebyl aplikován, řada právních expertů se ale domnívá, že by to v tomto případě bylo možné, i když by se pak Berlín zřejmě nevyhnul řadě soudních sporů.
Radikální záměr přivítala část politiků berlínské koalice sociální demokracie, Levice a Zelených. Tvrdě ho ale kritizují zástupci byznysu, někteří odborníci i většina opozičních politiků, kteří hovoří o nebezpečném pokusu, jenž ohrožuje základy tržního hospodářství a může odstrašit řadu potenciálních investorů.
O tom, že by záměr v případě úspěchu v referendu politici přetavili ve skutečnost, i proto řada lidí pochybuje.
