Na rozdíl od Česka nebo Rakouska prezidenta v Německu nevolí občané přímo, ale prostřednictvím takzvaného Spolkového shromáždění. To je sbor volitelů složený z poslanců Spolkového sněmu a stejného počtu zástupců spolkových zemí.
Podle průzkumu agentury YouGov by ale téměř 70 procent Němců uvítalo, kdyby si hlavu státu mohli vybrat sami v přímé volbě. Zcela proti změně způsobu volby by byla jen čtyři procenta dotázaných.
Více pravomocí by hlavě státu v případě přímého zvolení ale chtělo dát jen třicet procent dotázaných. Naopak 55 procent z nich posílení moci prezidenta odmítá.
Jestli bude v příštích letech v berlínském zámku Bellevue úřadovat muž či žena, je obyvatelům Německa vesměs jedno. Třicet procent dotázaných si dokonce myslí, že země úřad prezidenta vůbec nepotřebuje.
Ministr zahraničí jako favorit na prezidenta?
Po pondělním oznámení Gaucka, že se vzhledem ke svému vysokému věku nehodlá ucházet o další pětiletý mandát, se v médiích vyrojila řada jmen jeho potenciálních nástupců.
Z konzervativních kandidátů by podle tisku mohli mít největší šance na zvolení dlouholetý předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert, ministr financí Wolfgang Schäuble, ministryně obrany Ursula von der Leyenová nebo bavorská poslankyně Gerda Hasselfeldtová.
Podle průzkumu agentury TNS Emnid by v přímé volbě Němci s největší pravděpodobností ale zvolili nejčastěji zmiňovaného kandidáta socialistů: ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. Podporu mu vyjádřilo 52 procent dotázaných. Na druhém místě se v průzkumu, v němž mohli respondenti uvést více jmen, umístil s 35 procenty Schäuble a na třetím shodně s 33 procenty Lammert a premiér Bádenska-Württemberska za stranu Zelených Winfried Kretschmann.
Příštího spolkového prezidenta bude Spolkové shromáždění vybírat 12. února 2017. Na podzim příštího roku se v Německu konají také parlamentní volby.
