Pravicový radikál Franco A., který je nyní spolu s dalším vojákem ve vazbě, plánoval podle vyšetřovatelů teroristický útok. Aby ho posléze mohl svalit na běžence, nechal se na konci roku 2015 v Německu registrovat jako syrský uprchlík, aniž úřady jeho podvod a dvojí život odhalily. Franco A. dokonce pravidelně inkasoval finanční podporu (více o kauze zde).
Tvrdá kritika kvůli případu dolehla jak na vedení armády, tak na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), který se rozhodl nechat přezkoumat 2000 azylových řízení, aby se ukázalo, jestli v případě německého vojáka šlo o jednorázovou chybu, nebo jestli existují systematické nedostatky v procesu vyřizování žádostí o azyl.
Při přezkumu se podle ministra vnitra Thomase de Maiziéra (CDU) nenašel žádný případ podobný žádosti Franca A. Přišlo se však na nedostatky v podkladech, na základě kterých Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky v řadě případů rozhodoval. Úřad proto přezkoumá 80 000 až 100 000 žádostí z posledních dvou let, které se týkají hlavně mužů ve věku 18 až 40 let. Začít s tím má v létě.
Do spolkové republiky v letech 2015 a 2016 přišlo téměř 1,2 milionu běženců. Letos jich přichází zhruba 15 000 měsíčně, díky čemuž se podařilo výrazně snížit počet dosud nevyřízených žádostí o azyl. I tak jich ke konci dubna bylo 232 493.
Dočasné zastavení deportací do Afghánistánu
Německé úřady reagovaly také na středeční útok v Kábulu (více o útoku zde). Zrušilo plánované deportace afghánských žadatelů o azyl. Oznámil to německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU).
Deportace afghánských běženců zpět do jejich vlasti jsou v Německu velmi kontroverzní kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu. Vlády některých spolkových zemí se jich proto odmítají účastnit. Berlín ale dosud tvrdil, že i přes složitou bezpečnostní situaci je možné neúspěšné žadatele o azyl deportovat do určitých částí letitými konflikty postižené země.
Středeční útok, při němž v centru afghánské metropole zahynulo 80 lidí a další stovky byly zraněny, ale odhodlání německé vlády alespoň dočasně změnil. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo tím, že zaměstnanci ambasády v Kábulu, která byla vážně poškozena, mají teď důležitější věci na práci, než se starat o logistiku spojenou s návratem odmítnutých žadatelů o azyl. Do budoucna chce ale prý Berlín v odsunech do Afghánistánu pokračovat.
Zatím Německo zpět do Afghánistánu poslalo v celkem pěti letadlech 106 odmítnutých žadatelů o azyl. Afghánci tvořili loni po Syřanech druhou největší skupinu běženců, která přišla do spolkové republiky.
Okamžité zastavení všech deportací do Afghánistánu žádalo po ranním atentátu, jenž si vyžádal na 80 mrtvých, několik charitativních organizací. „Je nepochopitelné a nepřijatelné, že navzdory všem faktům má další letoun odstartovat,“ řekl ještě před oznámením vládního rozhodnutí Günter Burkhardt, šéf sdružení na ochranu lidských práv uprchlíků Pro Asyl.
Podle této organizace jsou deportací do Afghánistánu zvlášť ohroženi lidé, kteří se vrací z Evropy. „Kdo se ukazuje v západním oblečení, je považován za kolaboranta Západu,“ vysvětlil Burkhardt. Kritizoval také, že azylové řízení s Afghánci se údajně podobá ruské ruletě.
