Návrh z dílny ministryně Sabine Leutheusserové-Schnarrenbergerové se neomezuje jen na rituální obřízku, ale odstranění předkožky legalizuje obecně.
Připravovaná legislativa klade pouze dvě podmínky: drobný zákrok musí být odborně lékařsky proveden a musí s ním souhlasit rodiče. Návrh zákona také počítá s tím, že obřízku nebudou moci podstoupit chlapci, jejichž zdraví by to ohrozilo. Například hemofilici, tedy lidé trpící geneticky podmíněnou poruchou srážlivosti krve.
Operaci nebudou muset provádět jen lékaři. V prvních šesti měsících po narození budou chlapce moci obřezávat i lidé, kteří jsou k tomu určení jednotlivými náboženskými skupinami a jsou k tomu speciálně vyškolení. Tím ministerstvo vychází vstříc židovské praxi, v níž takzvaný mohel provádí obřízku osmý den po narození.
"Návrh není záměrně postaven na náboženské motivaci rodičů," stojí v dokumentu ministerstva spravedlnosti. Autoři zákona to zdůvodňují tím, že pokud by se zákon omezoval jen na židovskou a muslimskou víru, museli by soudci v případě potenciálních sporů zjišťovat obsah náboženského přesvědčení.
Polovina Němců je proti obřízce
"Z našeho pohledu je to krok správným směrem," přivítal úpravu prezident ústřední rady Židů v Německu Dieter Graumann. "Je to rozumný a dobrý základ pro další debatu," dodal. S návrhem souhlasí také politici z řad koalice i opozice. Ministerstvo spravedlnosti ho chce ve Spolkovém sněmu projednat během podzimu.
Nejistotu do obřezávání v Německu vnesl verdikt zemského soudu v Kolíně nad Rýnem, který kvůli zdravotním komplikacím po zákroku u malého muslimského chlapce označil obřízku z náboženských důvodů za ublížení na zdraví.
Proti rozsudku okamžitě ostře vystoupili představitelé židovských a muslimských komunit a označili ho za útok na náboženskou svobodu. Předseda konference evropských rabínů Pinchas Goldschmidt ho nazval dokonce jedním z nejhorších útoků na židy v Evropě od holocaustu.
Rozhodnutí soudu kritizovala také kancléřka Angela Merkelová, podle níž by ze sebe Německo zákazem obřízky udělalo v očích světa kašpara. Poslanci pak vyzvali vládu, aby připravila zákon legalizující obřízku. S jejím zákazem přitom podle tehdejších průzkumů souhlasila téměř polovina Němců.
